Týraných a zneužívaných dětí neubývá, loni jich bylo 8 478

Počet týraných a zneužívaných dětí v České republice meziročně neklesá, v minulém roce bylo ohlášených případů dokonce o 10 % více než v roce předcházejícím. Tragickou smrtí skončilo týrání a zneužívání u šesti dětí.

Násilí na dětech je bohužel stále vnímáno ve společnosti jako součást výchovy. Ve zvyšujícím počtu týraných dětí se ale ukazuje i nárůst všímavosti části veřejnosti, která se rozhodla násilí na dětech mlčky nepřehlížet.

Zelená pozitivnímu rodičovství

Nadace Naše dítě dlouhodobě upozorňuje na prevenci týrání a zneužívání dětí a prosazuje Pozitivní rodičovství, které se zaměřuje na komunikaci v rodině, zejména mezi partnery či rodiči a jejich dětmi, a podporuje výchovu bez fyzických trestů.

Od roku 2009 pořádá osvětové semináře s názvem Pozitivní rodičovství, které nabízí rodičům možnost připravit se na výchovu dítěte bez fyzických trestů a zaměřuje se na předpoklady a podmínky pro fungování dlouhodobých vztahů a vytvoření rodinného zázemí, které poskytuje nejlepší možnou podporu pro zdravý rozvoj dětí a jejich osobnosti. Příští seminář se koná již 20. května.

Nárůst zanedbávání dětí a dětské pornografie

Zanedbávání dětí se od roku 2009 stalo samostatně zkoumanou jednotkou, která je ve statistikách kategorií s dlouhodobě nejvyšším číslem. V roce 2014 bylo ohlášeno 5 484 případů zanedbávání dítěte, z nichž 2 455 dětí zažilo zanedbávání opakovaně. Případy dětské pornografie se rovněž výrazně zvýšily, z 33 ohlášených případů na 87, přičemž 48 dětí bylo k dětské pornografii zneužito opakovaně.

Jedinou kategorií, která zaznamenala v minulém roce pokles, je tělesné týrání dětí. Stále se bohužel jedná o 787 případů. Naopak vzrostl počet psychických týraných dětí, které je hůře odhalitelné a vyžaduje větší všímavost okolí, na 1 171.

Statistiky bez komentářů

Výkaz o sociálně-právní ochraně dětí každoročně zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí na svých webových stránkách. Statistiky neposkytují ani komentář orgánů ze sociální právní ochrany dětí, ani navržená preventivní opatření, aby k dalším případům násilí na dětech nedocházelo.

To pouze dokládá potřebnost vzniku komplexního systému péče o týrané a zneužívané děti, financovaného ze strany státu. Statistiky zůstávají důležitým zdrojem informací o problematice, ale v případě dětí týraných a zneužívaných je důležitější se zaměřit na systémovou práci s rodinami a předcházení podobných případů. To v České republice stále chybí.