Svatý Otče, proč jsi vlastně svatý?
Aby jsme měli jasno hnedle od začátku, nemám z principu nic proti jakékoliv církvi. Pravdou je, že vůči těm výsostně etablovaným mám sice krapet rezervovaný postoj a moc by mě zajímalo, jak šťastní by byli s vývojem prapůvodní zakladatelé (nejspíš by své dítko ani nepoznali a založili "své" hnutí znovu), ovšem pokud někdo ve slovech kněžích nachází vyšší pravdu, brát mu ji nehodlám. Já ji jen osobně hledám jinde a "vyšší pravdy" občas neobstojí ve střetu s pravdou veskrze obyčejnou. (Lze pravda vůbec nějak stupňovat?) Navíc je poměrně důležité, kde se pravda vzala. Jedna věc je původní učení a jiná (přinejmenším pro mě) pak "program" určité organizace, která má učení pod patronátem a její monopolní postavení jí dává možnost si s ním naložit dle potřeby. O čem jiném byla ostatně celá reformace?
Nás ale nyní zajímá muž v bílém, nástupce Petrův a nositel jeho rybářského prstenu (jakoby se kdy chudí rybáři honosili krásnými prsteny). Když si tak zalistuji stránkami historie, nějak ho nevidím, přinejmenším nikoli v dnešním významu. Zcela původní křesťanstvo nemělo vůbec centralistický charakter a byla to zkrátka skupinka věřících s biskupem v čele. Lidé jsou však podnikaví, takže po nějaké době se nějaká ta organizace počala rýsovat v souvislosti s tím, že římští císaři chytře pochopili, že víra v jednoho Boha je praktickou záležitostí pro všechny - chudé i mocné. Nemíním zde procházet celou barvitou historií, už ale pozdější hrátky s počty papežů, známé jako schizma, nám může naznačit, že to Bůh s udržením si svého mluvčího neměl v síti lidských intrik lehké (zvláště když intrikovali i sami jeho mluvčí), každopádně i tehdá nebyl papež toliko zásadním mocenským (a vyvoleným) hráčem. El Numero Uno se osoba papeže stává až v souvisti se ztrátou výsostného postavení katolické církve v řadě států za sekularizace a to již mluvíme o 19.století. Katolické křesťanstvo zkrátka vsadilo vše na jednu osobu, jedno město a jednu pravdu (řečenou z jednoho města z úst oné jedné osoby). Řím byl samozřejmě význačný již předtím, ale ne toliko výhradně se zastoupením všech institucí. Mimochodem římský stát, v jehož čele papež stál, byl do svého dobytí (jelikož bránil sjednocení Itálie) nechvalně znám svými poměry i velmi tvrdými tresty, jež se však nějak míjely účinkem. Království Boží na zemi se skutečně nekonalo.
Má otázka zní, jakých transcedentálních kvalit tento zjevně formální úřad má? Platí snad, že organizace zabývajícím se duchovnem je posvátná tak nějak v principu, stejně tak jako všichni představitelé? Osobně mi zkrátka přijde papež jako volený ředitel v původně neziskové organizaci, kde se již předtím objevil nový management, jenž učinil celý ten podnik takříkajíc progresivnější. Řekl bych, že toliko vynášené kvality musí do úřadu této podoby přinést vždy daný jednotlivec s sebou, jak mi alespoň ukazuje příklad Jana Pavla II. Musí se pak k svatořečení hledat zázračné obezličky? Tkví snad síla svatosti v tom, že pouze ti nejušlechtilejší umějí přivolat déšť tuňáků či podobné triky? Promiňte, na tohle já nehraju. Jde přeci o více než jeden čin, jde o to jak dotyčný žil a co konal. Podobný přístup zkrátka spíše umenšuje životní dílo podobných osob. Dobrý člověk může hodně vykonat, ať je v jakékoliv funkci, např. té papežské. Neplyne to ovšem přeci ze zastávané funkce samé.
O to zajímavější pak je, pokud se daný papež toliko nepovede. Nebudu tvrdit, že ten současný je nějak velkým zklamáním, spíše je zosobněním toho, že církev tak nějak nyní neví kudy. K napsání článku mě však přivedl však předně (další) zuřivě tutlaný průšvih s kněžským špásováním s dětmi, o kterých měl současný papež vědět. (Neříkám tím, jak je dnes oblíbené, že církev je prznitelskou organizací, případů není zase tolik, jen je to holt u těch kážících morálku více vidět. Ale jako vždy, je to pouze v jednotlivých lidech.) Pardon, ale pokud je to skutečně pravda, jak je možné, že jeho svaté pozadí stále sedí na apoštolském stolci? Reakce církve mě tak nějak utvrdila v tom, že zkrátka na papeže se nesahá, ať by bylo, co by bylo. A v tom je můj problém. Samotný úřad by neměl dělat dotyčného nedotknutelným, vždyť jej nejde ani odvolat. Je odsouzen jej vykonávat až do smrti (což v takových 90 letech s mnoha zdravotními problémy může být skutečně - nesmyslným - trestem). Formální úřad je obklopen aurou neosobní svatosti, která chrání sedícího před vším krom Armagedonu. Quis custodiet ipsos custodes?
Lukáš Nachtigal
Jak vyplatit služebníky Boží
Vyrovnání se s katolickou církví je krapet ožehavá otázka a krátký oddych způsobený výměnou vztyčného církevního důstojníka nepotrvá dlouho. Zaslouží si služebníci Boží tučnou sumičku, či nikoli. Kdo jsou vůbec tito služebníci zač a jaká jim v dnešní společnosti přísluší úloha?
Lukáš Nachtigal
Bombastická prázdnota
Po posledním filmové zkušenosti si již nemohu pomoci a nenapsat krátký testament velkorozpočtových filmů. Komu se dnešní bombastická produkce zdá jako napínavá podívaná, která vás zvedne ze židle, ani se neobtěžujte číst dále a žijte si ve svém spokojeném filmovém světě plném "filmových zážitků".
Lukáš Nachtigal
Televizní zpravodajství jako telenovela
Pomalu se přestávám divit lidem, kteří doma nemají televizi. Dříve mě podobná skutečnost zarazila předně z toho důvodu, že takoví lidé přeci těžko budou dobře informováni. Role ostatních médií však posílila a televizní zpravodajství naopak získává jakousi pachuť. Co je zkaženého v televizním kurníku?
Lukáš Nachtigal
Čas žumponorů
Nevím jak vás, ale mě osobně začíná čím dál více píti krev činorodá snaha, kterou politické strany vynakládají na očerňování svým konkurentů. Zajímavé je, že s kvantitou a již letitou praxí úměrně též klesá úroveň. Pokud na počátku byl pouhý nevkus, nyní zavládla totální křeč a ubohost stíhá "zasloužená" ubohost jiná.
Lukáš Nachtigal
O čem předně vypovídá popularita politiků
Jak oblíbené dnes různé grafy a průzkumy jsou. Jako by fakt, že se domnělá skutečnost nacpe do koláče či sloupečku, jí dávalo punc reality. Mávání různými "fakty" se stalo "dobrým" bontonem ostřílených politických rváčů. Za nejvíce pozoruhodné považuji výzkumy o popularitě politických tváří, předně jejich výsledky, které jsou již řadu let natolik prapodivné, že snad skutečně mohou být i pravdivé...
| Další články autora |
Otevírací doba obchodů 17. listopadu 2026 vás může překvapit. Kam lze vyrazit na nákupy?
Listopadový státní svátek letos připadne na úterý. Jak bude na Den boje za svobodu a demokracii a...
Potkani v Praze nemají klid. Deratizátory doplňují nečekaní spojenci
Potkani v pražských stokách letos neměli zrovna klidný rok. Pražské vodovody a kanalizace (PVK)...
Praha zažije první Pyžamovou jízdu metrem. Cestující vyrazí v nočním úboru až do Motola
Vyrazit ráno do pražského metra v pyžamu? Za normálních okolností by člověk nejspíš sklidil pár...
Konec chlouby za miliardy: Zamíří nejdražší lokomotivy Českých drah do šrotu?
Měly představovat vrchol českého železničního strojírenství a stát se moderní oporou dálkové...
Zvonice, odkud estébáci sledovali ambasády, skrývá nečekané příběhy
Pozorovací stanoviště Státní bezpečnosti z doby totality se v Praze staly po 17. listopadu 1989...
Vyškovští policisté hledali třiasedmdesátiletého muže, našli ho, je v pořádku
Vyškovští policisté pátrali od dnešního odpoledne po třiasedmdesátiletém muži. Odešel z domova bez...
Na Písecku dnes zemřel cyklista, havaroval při jízdě z obce Chyšky na Střítež
Na Písecku dnes odpoledne zemřel čtyřiašedesátiletý cyklista. Havaroval při jízdě z obce Chyšky na...
Vyškovští policisté pátrají po třiasedmdesátiletém muži
Vyškovští policisté pátrají od dnešního odpoledne po třiasedmdesátiletém Jaromíru Štěpánovi. Odešel...
Policie odvolala pátrání po sedmnáctiletém chlapci z Mělníka, je v pořádku
Policie odvolala pátrání po sedmnáctiletém chlapci z Mělníka, který dnes nepřijel domů z Prahy....

Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 21
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 857x



















