Socialisté a komunisté reformu žalují... mají však alternativu?

Že socialisté a komunisté podali k Ústavnímu soudu návrh na zrušení pokud možno celého reformního balíku, který se středopravicové vládě pod vedením Mirka Topolánka podařilo doslova protlačit legislativním procesem, je věc obecně známá a věc očekávaná. Je jasné, že opozice udělá vše pro to, aby tento balík nikdy nevstoupil v platnost. A já to opozici ani nemám za zlé, vždyť od toho opozice je - aby vládu kritizovala, aby vládu kontrolovala, aby přinášela alternativní řešení. Ale ouha... u toho posledního se zarazíme... naše opozice totiž u kritiky (někteří páni poslanci si pod pojmem kritika představí ovšem pořádnou urážku) končí... alternativní řešení, nedejbože konstruktivní, bychom hledali marně.

Jako příklad můžeme uvést zdravotnictví. Socialisté vehementně kritizují jakékoliv změny ve zdravotnickém systému, které vedou k oslabení pozice státu v této oblasti. Přitom neexistuje jiná cesta, jak do zdravotnictví dostat více peněz, než prostřednictvím soukromých peněz - ať už peněz pacientů spoluplátců nebo investorů. Zdravotnictví je podfinancované - každý rok generuje dluhy. Milí socialisté, jak chcete toto zadlužování zastavit, když nechcete spoluúčast a soukromníky ve zdravotnictví? Od socialistů jsem nikdy neslyšel žádný konstruktivní návrh řešení - jediné, čeho jsem se dočkal, byly snahy o totální ovládnutí zdravotnictví pomocí známého zákona o neziskových nemocnicích, o snaze vzít lidem právo zvolit pojišťovnu (byla by jen jedina), případně o návrzích na zvýšení zdravotního pojistného. Vše jsou návrhy, které posilují moc státu a které omezují svobodu člověka a právo člověka o sobě rozhodovat na základě individuálních možností, tužeb a priorit.

Přejdeme na daně. Daně jsou velmi důležité pro občana - jejich výše určuje, kolik nám zůstane ze mzdy, kterou vyděláme. Daně jsou také důležité pro stát - jejich výše určuje, kolik stát bude moci vydat. Vláda se snažila o to, aby schopným a pracovitým lidem zůstalo z jejich mezd co možná nejvíce. Progresivní zdanění tyto lidi značným způsobem diskriminovalo - jen proto, že si dokázali vydělat, byli donuceni odevzdat státu ne více (to je v pořádku), ale větší díl svého výdělku, než ti, kdo jsou schopni vyděla méně. Pro mě je správné, že každý dá státu stejný díl svého příjmu, protože každá koruna, ať prvá nebo miliontá, vypadá stejně. Levice opět kritizuje - rovná daň je špatná, rovná daň je asociální. Ptám se tedy - jaké je řešení socialistů? Řešení opět chybí, resp. řešením je pokračovat v nespravedlivém a nerovném přístupu k občanům, pokračovat v kastování podle příjmu. Socialista namítne - a co stát? z čeho bude žít stát? Socialistu nikdy nenapadne, že stát je možné zeštíhlit a omezit. Proto socialisté a komunisté navrhují zvýšení progrese, proto navrhují milionářské daně, daně z luxusu, proto trvají na zločinné dědické či darovací dani, při které zdaňují zdaněné a profitují tak z lidského utrpení či naplňování mezilidských vztahů. Vše jsou návrhy, které posilují moc státu a které omezují svobodu člověka a právo člověka o sobě rozhodovat na základě individuálních možností, tužeb a priorit.

A co takhle důchodový systém? Každý z nás chce být na stáří co nejlépe zajištěn, což je pochopitelné. Pokud budeme brát v úvahu fakta, pak populace stárne - poměr mezi počtem produktivních jedinců a důchodci se mění ve prospěch důchodců, průměrný věk dožití se zvyšuje. Jinými slovy - důchody nás stojí stále více a více a jednou přijde den, kdy důchody buď pro někoho nebudou nebo budou pro všechny, ale tak nízké, že almužna proti nim bude bohatstvím. Zkrátka a dobře - musíme zajistit, aby důchody pro stát nebyly likvidační a zároveň, aby každý měl MOŽNOST zajistit si slušné a důstojné stáří. Pravice volí kombinaci nízkého státního, garantovaného důchodu (a nízkých odvodů) a individuálního spoření. První je jistotou, druhé ulehčí státu a přesune zodpovědnost na samotné občany. To, že důchodovému systému hrozí krach, je faktem. Socialisté si s tím ovšem hlavu nelámou - jejich řešení je prosté. Nebude na důchody? Zvýšíme sociální pojištění - když nejsou peníze ve státní kase, v kapse lidí budou... Systémové řešení u socialistů budete hledat jen velmi těžko. Mají pouze návrhy, které posilují moc státu a které omezují svobodu člověka a právo člověka o sobě rozhodovat na základě individuálních možností, tužeb a priorit.

Dobře si všimněte - socialisté nikdy neřešní příčiny, ale jen příznaky. A jejich léčba je velmi obdobná u všech nemocí - silný vliv státu, vysoké daně. Jen si spočítejte, kolik byste platili na daních, kdyby výše uvedené problémy byly řešeny socialisty... no ano,mnoho by vám z výplat nezůstalo. Jenže já, stejně jako vy, vím sám nejlépe, zač chci své peníze utratit. Vím to lépe než anonymní státní ouřada, vím to lépe než radílci z hospod a restaurací... a proto chci, abych o co největší části svého výdělku rozhodoval já. A jedinou možností je přijmout reformy pravicové, reformy, které kladou důraz na zodpovědnost a svobodné rozhodnutí jedince, přičemž stát má garantovat co možná nejméně. Ano, pravicové reformy bolí a v pravicovém státě se mnohým žije obtížněji, neboť očekávají výraznou péči státu, resp. svých spoluobčanů. Ale pravicové reformy řeší podstatu problémů, ne jeho vnější symptomy. Socialista neřeší problém, ale vždy jej přerozdělováním různě zakrývají a maskují. A co vy - chcete problém řešit nebo zamaskovat?