Že ČSSD nesouhlasí s reformami, které připravuje koaliční vláda, je vcelku pochopitelné a osobně jsem přesvědčen, že k údivu by měl být spíše opak než současná realita. Program sociálních demokratů je zkrátka odlišný od programu demokratů občanských, kteří v současné době mají největší kontingent ve sněmovně i ve vládě. To je naprosto legitimní, ba přímo nutné v systému, který se chce označovat jako systém politické plurality. Strany nabízí, voliči volí, vítěz vládne... do dalších voleb, kdy přijde zúčtování. Z tohoto pohledu je zcela normální, že sociální demokraté či komunisté vládu kritizují a chovají se tak jako normální standardní opozice. Co je ovšem zarážející, je způsob této kritiky a především naprostá programová prázdnota opozice.
Dnes vyšel na internetu článek s názvem "ČSSD: Až budeme u moci, reformu zrušíme", ve kterém předseda Paroubek vytrubuje do světa, že pokud v příštích volbách zvítězí, všechny reformy, které se ODS podaří prosadit, zruší a navrátí vše do původního, tedy dnešního stavu. Ani slovo o tom, jaké změny ve společnosti chystá Paroubkova strana. No ovšem, ona žádné změny nechystá. Obrovský deficit rozpočtu, hroutící se důchodový systém, nespravedlivý a neefektivní sociální systém, předlužené zdravotnictví - nic z toho ČSSD nezajímá. Voličům ČSSD současný stav vyhovuje a tudíž je programem ČSSD udržet současný stav za každou cenu, ať to stojí, co to stojí, hlavně že jsme u koryta.
Samozřejmě, program ODS nemusí každému vyhovovat. Ale ODS něco dělá, něco formuluje, něco předkládá. Něco, o čem je možné diskutovat a nakonec říci souhlasím či nesouhlasím. Obě stanoviska jsou přijatelná. Ovšem ČSSD nepředkládá nic, jen kritizuje vše okolo sebe a demonstruje absenci jakéhokoliv svého programu, jakékoliv své vize. Stačí si vzpomenout na programy ODS a ČSSD před volbami - program ODS byl shrnut v mnohostránkové publikaci, kde byl podrobně rozebrán a rozpracován. Každý si mohl přečíst, co ODS chystá, a poté se rozhodnout (samozřejmě, dnes jsme v koalici, navíc nevětšinové, tudíž realita je bohužel jiná). A program ČSSD? Žádný nebyl. Programem ČSSD byly líbivé věty typu - "Zajistíme ...", přičemž za tři tečky si můžete doplnit různé bláboly typu "jistoty pro všechny", "spravedlivé daně", "bezplatné školství a zdravotnictví" a jiné. Nebudu rozebírat to, že už ony věty byly snůškou utopických neproveditelných slibů, neb zadarmo nic není, alespoň ne pro všechny - někdo platit musí. Mě zajímá to, že sociální demokraté se ani nepokoušeli říci, jak chtějí své sliby vyplnit. O programu komunistů nebudu ani hovořit.
A vlastně to ani říkat nemuseli - sociálnědemokratické řešení je všem známo. Sociální demokrat a ještě spíše komunista nepotřebuje nic vytvářet - těmto lidem stačí, že někdo jiný něco vytvoří. Sociální demokrat poté najde způsob, jak jej donutit, aby velkou část toho musel odevzdat. A sociální demokrat má poté zdroje (známý to výrok expremiéra a současného eurobyrokrata Špidly - "zdroje jsou" - v kapsách daňových poplatníků) k naplňování tužeb a žádostí svých voličů. A kdyby bylo snad zdrojů málo? No problem, vždy se dají zvýšit daně ty či ony. Stačí všude do světa křičet o podnikatelích jako lumpech a zlodějích, veškeré bohatství se nazve jako nakradené či získané z krve a potu pracujícího lidu, osolí se to špetkou kydů o solidaritě a soudržnosti a voliči socdem či komunistů, s hladinou závisti a nenávisti na bodu varu, jsou bez sebe, jak za ně jejich politici bojují. A halasně oslavují každé opatření, které ty nechutné bohatce a vykořisťovatele rozdrtí. A na stejné rétorice je založena i celá kritika sociálních demokratů na účet vlády - reformy jsou asociální, poškodí chudé, zato zvýhodní bohaté. Opět štvaní proti bohatým, opět využití nejnižších pudů, zejména pak závisti.
Co čekat od sociálních demokratů, zejména pak pod panem Paroubkem. Ten si z konfrontací udělal slušnou živnost, osočuje kdekoho, přičemž důvod se vždy najde. A zcela zapomněl na to, že politika není jen o to, kdo lépe setře soupeře, kdo více zakřičí či kdo bude větší hulvát. Politika je také (a především) o tom, kdo co této zemi nabídne. Vy jste, pane Paroubku, zatím nabídl jen kritiku, případně řešení založené na využití závisti a nenávisti. Zkuste chvíli přemýšlet o tom, jak celkové vytvořené bohatství zvýšit, ne jen o tom, jak jej po vytvoření přerozdělit... zkuste chvíli přemýšlet, jak reformu provést, ne jen o tom, jak jiným navrženou reformu smést ze stolu... zkuste také chvíli jednat jako státníci, ne jako socialisté, kteří hledí jen na to, co je dnes, ale kteří kašlou na budoucnost... zkuste také někdy tvořit, ne jen bořit...
