- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
S tvým článkem souhlasím, jen je škoda, žes nespočítal potřebný počet větrníků a nebo rozlohu polí pro biomasu.
Nicméně ses dopustil omylu, co se týká hodnocení tzv. Vltavské kaskády - tato série několika přehrad není a nikdy nebyla schopná zadržet přívalovou vlnu z povodně r. 2002, neb na to není stavěná. Ty přehrady byly stavěny jako zdroj energie. Takže na vodohospodáře a jejich rozhodnutí vyrábět energii bych to nesvaloval.
Ale jinak dobrý.
Ne zadržet, ale poněkud zmírnit. V tento okamžik by sebemenší zmírnění bylo velmi prospěšné.
Jistě nelze očekávat, že jen tak z fleku, bez jakýchkoliv tvrdých dat, provedu nějakou analýzu, kterou poté umístím na blog. To si myslím, že není technicky proveditelné.
Tento článek neměl vést k ničemu jinému než k tomu, že jsem chtěl ukázat, jak nereálně se k obnovitelným zdrojům přistupuje. Dělá se z toho modla a přitom jsou zde skutečně otázky, na které je nutno zodpovědět.
Nejsem nepřítelem obnovitelných zdrojů, ale jak jsem napsal, po úvaze a zjištění, že se vyplatí. Ne proto, že si je Brusel přeje za každou cenu, bez ohledu na jejich nevýhodnost.
Asi pred rokem jsem zde vyslechl prednasku Ing. Renata Tinti z ENEA Bologna a Prof. Sergia Carra z Polytechniky v Milane, kde zvazovali technicke moznosti obnovitelnych zdroju ve srovnani s klasickymi zdroji a jadernymi technologiemi. Zajimave jsou vypocty, ktere ukazuji, ze pestovani biomasy na CELEM suchem povrchu zeme by nepokrylo NARUST (nikoliv to, co jiz dnes spotrebovavame) spotreby energie v pristich 15 letech. Stavajici slunecni clanky pokryvajici vsechnu sous by stacily pokryt narust spotreby do roku 2050 - 2055. Ostatni zdroje maji zanedbatelny prinos. A to se nezapocitava energie potrebna na vyrobu, instalaci, dopravu atd. techto zdroju. Jedina technicky a ambientalne unosna se jevi energie jaderna. Poznamenavam, ze Italie nema jadernou elektrarnu (jedinou vlastni zavreli tesne pred spustenim na natlak antijadernych aktivistu), ale vesele (a draho) dovazeji elektrinu z jadernych elektraren ve Francii a Slovinsku (mimochodem, elektraren postavenych na Italskych hranicich).
Pane Myslíne, sice píšete o rozumovém nahlížení problému, ale Váš příspěvek má k nějakému technickému či ekonomickému náhledu na věc daleko jako Švejk na frontu. Zřejmě budete vědět, co je to Cost Benefit Analýza, tak proč ji neaplikovat na jednu z alternativ, abyste doměnky něčím podložil? Bylo by to účinnější než nějaké zkratkovité hypotézy. Sám jsem zvědavý na výsledek. Jinak chápu, co Vás k opatrnosti s alternativami vede, v tom jsme si podobni.I v názoru na jádro.
Vytvoř si svůj blog a tam si zohledni Cost Benefit Analýzu!
... z celkové bilance, ale je nutné je odideologizovat.
Výkon větrné elektrárny závisí na rychlosti větru třetí mocninou. Park větrných elektráren na pobřeží moře (zvláště pak opuštěných lokalitách slaných bažin, apod.) má smysl. Stavět větrné elektrárny u nás - znamená je buď umístit tam, kde neničí vzhled krajiny - jenže takhle moc elektřiny nevyrobíme, nebo je dát na kopec, kde jsou průměrné rychlostri větru mnohem vyšší, ovšem pak zase zničíme krajinu.
U fotovoltaických článků je jiný problém - vývoj technologie jejich výroby není uspokojivý. Je to obdobné, jako u akumulátorů a palivových článků. V roce 1905 držel světový rychlostní rekord automobil poháněný akumulátory. Moc velký pokrok jsme v téhle oblasti tedy neudělali. V šedesátých letech je lodi Apollo dostaly na Měsíc také díky palivovým článkům - mluvilo se o jejich velké budoucnosti v dopravě - a dodnes se o ní jen mluví. Mám obavy, že s fotovoltaickými články to bude obdobné.
napada mne, ze byste mohl onu kalkulaci provest, co Vy na to, abyste tak sam debatu posunul o kus dal?
Myslim ze daleko prinosnejsi nez nejake kalkulace by bylo vysvetlit co je to tzv. "jaderny odpad" a jaky potencial se v nem skryva. Vetru desti ba ani slunci neporucime, ze aaaano. I kdyz , popravde receno, otazka financovani a hlavne subvencovani vetrnych elektraren by mne take zajimala. Take si stejne jako autor clanku myslim, ze bychom se dockali nejednoho prekvapeni.
naprosto náhodný kolísavý (neřiditelný) výkon těchto zdrojů, který musí být nějak vyrovnáván, aby se energetická soustava udržela v chodu. Zatím žádný "zelený věrozvěst" nedokázal prozradit, jak se to bude s těmito zdroji činit.
Připadalo mi to dosti odborné a myslím, že k zamyšlení stačí méně odborné a laicky snáze pochopitelné argumenty. Jistě, tohle je argument velmi závažný.
ale: větrníky nemusí být nutně stometrové kolosy kazící přírodu, fotovoltaické články mohou být docela dost účinné, biomasa není jen hromada něčeho zeleného, co se musí pěstovat, existují ještě jiné obnovitelné zdroje. Asi by neškodilo víc zdravého rozumu na obou stranách. Temelín ano, obnovitelné zdroje ano, neobnovitelné zdroje ano. Všechno, prosím, s rozumem a bez ideologie.
Konečně názor který pomocí logiky ukazuje kam by se měly ubírat úvahy o dalším energetickém vývoji