Ejhle, humanisté a etnobyznysmeni se nám zase cítí dotčeni a pohoršeni. Co jen si to ten Šulc dovolil, když nechal instalovat billboardy s nápisem "Gádžové makejte, ať se máme líp"? Prý je to protiromské, xenofobní, rasistické a já nevím, jaké ještě... No, rasistické to skutečně je. O tom není žádná pochybnost. Ale nikoliv proti Romům, ale proti majoritě. On totiž hejtman Šulc není autorem té slavné věty, on jen zkopíroval, co viděl někde na zdi na jistém, nechvalně známém sídlišti. Autorem je pak člověk, vzhledem k označení "gádžové" snadno zařaditelný, který naprosto zjevně rasisticky rozdělil společnost na dvě skupiny - gádže, kteří mají jen povinnost makat, a Romy, kteří se mají mít dobře. Pročpak, milí pseudohumanisté a etnobyznysmeni, najednou nekřičíte, že je to rasismus, který musí být co nejpřísněji potrestán? Odpovím za vás... i vy jste totiž rasisté a jasně dáváte najevo, že co smí Rom, to gádžovi je zapovězeno...
A že tento rasismus je běžný, ačkoliv Ústava i všechny další zákony jí podřízené hovoří o tom, že občané České republiky mají totožná práva a totožné povinnosti, je, jak mi jistě každý potvrdí, zcela zřejmé. Ano, rasismus Romů vůči majoritě je mnohem většího rozsahu než rasismus majority vůči Romům. Zatímco ten druhý je otázkou v podstatě marginálních skupin poblázněných týpků (navíc je zákonem jasně označený za nezákonný), rasismus, kterým trpí majorita, je v současné době již součástí systému a v podstatě proti němu neexistuje obrana. Ba co více, jakýkoliv pokus o obranu ze strany majority se obrací proti majoritě, resp. proti jejímu členu, který se o obranu pokusil. Bránící se člověk je sám označen za rasistu, xenofoba či Hitlerova pohrobka. A to jen proto, že žádá, aby všichni měli stejná práva a stejné povinnosti. Inu, co je dovoleno Jovovi (Romovi), není dovoleno volovi (gádžovi).
Že nevěříte? Zkuste tedy vybydlet svůj byt, případně za bydlení či související služby neplatit. Oj, jak rychle půjdete na ulici, případně budete bydlet v temné a chladné kobce, protože energie budou odpojeny. Tento vývoj situace je správný, nicméně pro některé občany neplatí. Existují velkolepé plány oprav vybydlených sídlišť (maskováno za pojem integrace romského etnika či řešení romské otázky), vše samozřejmě z veřejných zdrojů, tedy z našich peněz. Vystěhování romských neplatičů a jinak problémových lidí je pak nazýváno deportacemi a je srovnáváno s cestami "nepohodlných" na smrt v koncentračních táborech. A to už nehovořím o tom, že gádžo jen těžko získá státem dotované doučování svých dětí, státem dotovaného romského asistenta (porovnejme - rodiče handicapovaných dětí musí poníženě prosit, aby stát dotoval asistenta pro jejich dítě - příživník má pro své dítě asistenta jako samozřejmost). Chcete poslat dítě na tábor? Pak si připravte pěkných pár tisícovek. Nemáte totiž možnost čerpat dotace na prázdninové pobyty pro obyvatele sociálně vyloučených lokalit. Nikde se však nehovoří o tom, že se tito lidé sami sociálně vyloučili svým způsobem života.
Ono to má ale ještě jednu stránku. Oni ti pseudohumanisté a etnobyznysmeni nemají za cíl pomáhat Romům. V jednom mají tito lidé pravdu. Všichni Romové nejsou stejní. Všichni nekradou, všichni nežijí ve špinavých ghettech, všichni nežijí ze sociálních dávek. No jo, jenže ti, kteří nekradou, nežijí v ghettech a na živobytí si vydělávají prací, nejsou těmi, kteří by snad etnobyznysmeny zajímali. Tito mají své životy, jsou řádnými občany, jsou respektováni okolím. Na těch se nejenže nedá vydělat ve formě přísátí se ke státním penězovodům, oni by etnobyznysmeny, kteří jim jen dělají ostudu, často hnali klackem. Etnobyznysmeni se snaží v majoritě vyvolat pocity viny. Viny za to, že existují lidé žijící ve vybydlených bytech (jako bychom je snad vybydleli my), lidé bez práce (jako bychom my mohli za to, že nemají vzdělání a ani své děti neposílají do škol) či lidé žijící v tzv. hmotné nouzi (nu, taková nouze to jistě nebude, když všichni víme o oslavách probíhajících do brzkých ranních hodin). A pak se snaží společnosti nabídnout naprosto neúčinné projekty (ze kterým jim ovšem zůstane něco za nehty), kterými by majorita svou vinu mohla odčinit. Tak těmto lidem vzkazuji jediné. Za nic vinu necítím, protože za nic z toho zodpovědnost nemám. A mám-li se vyjádřit k nápisu vytvořenému jistým občanem na jistém sídlišti, pak povím jediné. Gádžo bude makat, ale vy se lépe mít nebudete.
A co dál? Hejtman Šulc jen poukázal na problém, o kterém všichni víme. Existují skupiny, které se přiživují na práci nás, kteří denně vstáváme a odcházíme do zaměstnání. A pak existují jiné skupiny, které se nám snaží říci, že jít denně do práce, platit za bydlení, nedělat binec a vůbec žít spořádaně, je špatné, je to něco, za co bychom se měli stydět. A jako pokání bychom měli v maximální možné míře podpořit ty občany, které lze označit jako práce se štítící. A my bychom dnes měli podpořit právě hejtmana Šulce a všechny ty, kteří říkají opak. Pracovat a žít slušně je normální a má být odměněno. Nepracovat a žít neslušně není normální a má být potrestáno. A řešení je jediné a jednoduché. Vykašlat se na romské a jiné otázky a vytvářet prostředí, ve kterém skutečně platí to, co říká Ústava. Tedy že občané mají stejná práva a stejné povinnosti a že je nepřijatelné rozlišovat lidi na etnickém či národnostním základě. A předem vím, že etnobyznysmeni budou proti, protože by přišli o své lehké živobytí.
