Prezident republiy Václav Klaus se často a rád vyjadřuje k problémům ekologie a ochrany životního prostředí. Ne jako ekolog či odborník v oboru ochrany životního prostředí, ale jako ekonom a jako státník, kterému není lhostejné, jak žijeme a především jak žít budeme. Výroky Václava Klause jsou sžíravé, kritické. Výroky Václava Klause šlapou mnohým na bolestivá kuří oka. A to tak vehementně, že tito pošlapaní šíří světem obraz našeho prezidenta jako neekologického satana, který vede naši krásnou planetu do spárů strašlivého globálního oteplování. Takto však Klause může vnímat jen člověk, který neumí či nechce nahlížet na tuto problematiku v kontextu, který neumí či nechce vnímat realitu. Ve skutečnosti Václav Klaus patří k lidem, kteří jsou nadějí na skutečně ekologická řešení, nadějí na skutečně systémové změny, jež pro nás budou znamenat lepší životní prostředí. A právě jako prezident republiky má Klaus ideální podmínky k tomu, aby své názory mohl prosazovat na celém světě. Kdo tedy chce skutečnou ekologii, skutečnou ochranu životního prostředí, ne jen prázdné silácké kecy, měl by podporovat opětovné zvolení Václava Klause prezidentem republiky.
Snahy Klausových odpůrců vytvořit negativní obraz prezidenta jako neekologa a nepřítele přírody jsou obecně známy. Stačí se však podívat, kdo že jsou vlastně ti Klausovi zarytí odpůrci. Jsou to převážně lidé, kteří nějakým způsobem těží ze současné hysterické kampaně kolem globálního oteplování. Odhlédneme-li od neskutečného pokrytectví, které se projevuje snad u všech těchto "aktivistů", počínaje Alem Gorem, jehož luxusní sídlo má spotřebu energie srovnatelnou s mnoha a mnoha běžnými domácnostmi, pokračuje ministrem Bursíkem, jímž vlastněný dům projevuje výrazné ztráty tepla, a konče Greenpeace, kteří bojují proti tepelné elektrárně s dieselagregátem na komíně, je jasné, oč těmto lidem jde. Tito lidé využívají strachu, který lze v lidech vyvolat zprávami o domnělém konci světa, a těží z tohoto strachu - strach lidí přináší těmto lidem slávu, moc a peníze. A zatímco oni získávají, my tratíme - peníze i svobodu. Nejhorší však je, že těmito dacany vnucovaná řešení vlastně žádnými řešeními nejsou. Životnímu prostředí nepomohou.
Co jiného jsou například emisní povolenky než sprosté kupčení, které jen ignorant nebo kšeftař může nazývat ekologickým opatřením? Reálným důvodem jejich zavedení bylo jednak ono kupčení, jednak také možnost regulovat průmyslovou výrobu a tedy de facto bohatství jednotlivých zemí. Zemi, kterou chceme regulovat, prostě při přidělení povolenek skřípneme a je to. Regulovaná země logicky začne mít potíže. K čemu pomůže přimíchávání biopřísad než tomu, že skupina zemědělců se bude pakovat na dotacích a my motoristé budeme úpět, protože biopřísady motoru neprospívají a výrobci oprávněně nechtějí uznávat reklamace. Já se nedivím - když vyrobím auto na benzín, tak logicky nepřijmu reklamaci toho, kdo si do motoru nalil biozmetek. Jenže my si nemůžeme vybrat - ekoaktivisté nám prostě biosložky vnucují. A tak si ničíme motory a brzy tak budeme muset kupovat auta nová. A nové auto, to je velmi ekologické. A co takhle alternativní zdroje, které nám jsou nařízeny, ačkoliv neřeší ani energetické, ani ekologické otázky, jen jsou mnohokrát dražší než zdroje konvenční? Že by zase nějaký kamarádíček coby majitel firmy v dotované oblasti podnikající? No a protože EU se musí poslouchat, stavíme větrníky, které nás občas i ohrožují na životě a nic neřešíme. A vrcholem kreténismu jsou ekologické daně. Za vše neekologické budeme státu platit. Jediný smysl - zvýšené příjmy státu, které se ovšem v samotné ekologii a ochraně životního prostředí nijak nepromítnou. A protože neekologické bude téměř všechno, budeme mít dvě možnosti - buď solit státu za to, že jsme neekologičtí nebo solit privilegovaným ekofirmám za to, že jsme jakobyekologičtí. Že nám potom z našich platů moc nezůstane, je jasné, to ovšem "ekology" nezajímá...
A v této chvíli přichází na scénu Václav Klaus. Jako erudovaný ekonom a dlouholetý politik musí odmítnout populistická aktivistická pseudořešení, která proklamovaný cíl, tedy ochranu životního prostředí, naprosto a zcela míjí. Václav Klaus dobře ví, že takto navržené kroky jsou pouze regulací, omezováním svobody a buzerací slušných lidí. A že jediné, k čemu nakonec mohou vést, je všeobecný úpadek. Chudnoucí, nekonkurenceschopné země pak těžko budou mít peníze ještě na skutečnou ekologii a ochranu životního prostředí. Klaus naprosto správně říká - na ekologii si musíme nejprve vydělat. Ano, přesně tak - abychom mohli žít ekologicky a přitom nikoliv jako poustevníci, musíme na to mít. Když ovšem ohromné prostředky vydáme za nesmyslná opatření, tyto prostředky budou chybět na skutečnou ekologii a skutečnou ochranu životního prostředí. Když firmám zregulujeme to, co jim vydělává, tedy výrobu, těžko budou mít peníze na skutečné ekologické inovace. Když občany sedřeme z kůže ekologickými daněmi, těžko budou moci kupovat ekologičtější výrobky. Když se státy zaváží k nesmyslným podílům alternativních zdrojů, těžko budou budovat čisté a efektivní jaderné zdroje nové generace. Václav Klaus tohle všechno dobře ví. A proto se vší silou snaží zabránit tomu, abychom vyhazovali neskutečné prostředky a plýtvali našimi silami na nesmysly, abychom dobrovolně snižovali svou konkurenceschopnost a také abychom omezovali své možnosti chovat se skutečně ekologicky.
Klaus je nazýván neekologem, přestože fakta hovoří jasně. Každý jistě ví, jak znečištěné bylo životní prostředí za dob, kdy zde vládli komunisté. Byly to první porevoluční vlády (s Klausem jako ministrem a později premiérem), které přijaly opatření, která životnímu prostředí jednoznačně prospěla. Ať už se bavíme o odsíření tepelných elektráren, výstavbě čističek, přijetí přísnějších norem pro firmy vypouštějící jedy. A tato opatření přinesla efekt. Řeky čistější, v mnoha z nich se objevil rak, který slouží jako indikátor čistoty. Ovzduší čistější, což dokazovala mnohá měření. Obecně se životní prostředí rapidně zlepšilo. Dnes, kdy kašleme na mravenčí práci a skutečná řešení, a nasloucháme ekopopulistům, ekodemagogům či dokonce ekopodvodníkům a kdy vyhazujeme peníze oknem, se životní prostředí opět zhoršuje. Přestírat činnost totiž lze. Předstírat výsledky je o poznání obtížnější...
Václav Klaus není v žádném případě proti ekologii či proti ochraně životního prostředí. Ba právě naopak, jak hovoří reálné informace. Václav Klaus je proti demagogii či omezování svobody ve jménu údajné ochrany životního prostředí. Je proti vyhazování peněz. Je si totiž vědom toho, že každou korunu, kterou zachráníme před ekonenažranci, můžeme využít v součinnosti s experty (skutečnými) na (skutečnou) ochranu životního prostředí. Václav Klaus je (díky své známé názorové konzistenci) zárukou toho, že i nadále budou mít parazité na problematice životního prostředí těžkého soupeře. Václav Klaus je zárukou toho, že i nadále se budeme rvát o peníze, které nám tito parazité chtějí sebrat, a že se tyto peníze budeme snažit věnovat na kvalitní projekty ochrany životního prosředí. Pokud tedy chcete lepší životní prostředí, podporujte Václava Klause a žádejte jeho znovuzvolení...
