Jsme oba poměrně pracovně vytížení. Koncert Akademického sboru písní a tanců Ruské armády A. V. Alexandrova, známého spíše pod názvem Alexandrovci, jsme si ovšem ujít nenechali. A rozhodně nelitujeme. A pražská kavárna nám může...
Ano, nebudu zastírat, že jsme byli nadšeni. Ze samotného koncertu, který byl doslova úchvatný, ale také z lidské a příjemné organizace celé akce. Ne, nebojte se, nehodlám zde psát uměleckou recenzi jako proslulý umělec a znalec umění Karel "Boryš umí" Schwarzenberg, jehož podání české státní hymny bezesporu vstoupilo do dějin. A když tento pán pronese větu "podle mě z uměleckého hlediska to není špičkové hudební těleso", jen to dokresluje jeho obraz zoufalé komické figurky, která se dosud nesmířila s porážkou ve volbách prezidenta republiky. Já prostě jen konstatuji, že jako divák jsem byl spokojen, že se mi koncert opravdu líbil a že hodlám svou návštěvu při nejbližší příležitosti zopakovat.
A hodnocení - líbí se versus nelíbí se - je pro mě také jediným kritériem toho, zda dané umění přijímám či nepřijímám. Přitom samozřejmě akceptuji, že takové hodnocení je ryze subjektivní. To je ostatně důvodem, proč někdo poslouchá dechovku, jiný vážnou hudbu, a někdo dává přednost heavy metalu. Pokud se někomu hudba Alexandrovců nelíbí, nebude ji poslouchat, a je to zcela v pořádku. Ale aby mi nějaký politik radil, koho mám poslouchat, a oznamoval, kterýže umělec je ideologicky přijatelný a který nikoliv, to tedy ne. O tom, co je krásné, rozhodujeme my, strana? A já si bláhově myslel, že aspoň do těch písniček tu pitomou politiku nebudeme tahat. A pro ty, kteří některé jejich texty považují za válečné a propagandistické, doporučuji vyhledat doslovný překlad hymny USA. To také není zrovna o míru a procházce růžovým sadem.
A nebyla by to madam Černochová, toliko konzervativní politička podporující duhovou lobby (jakýžto oxymorón), aby opětovně neprojevila svou omezenost. Prý jestli to naši umělci vystupující s Alexandrovci mají zapotřebí. Pro umělce je ctí vystupovat s nejlepšími, tak to bylo, je a bude. A mimochodem, umělci jako Lucie Bílá, Helena Vondráčková či Karel Gott desítky let rozdávají svým fanouškům radost, doma i v cizině, a to velmi úspěšně. A kdo tuto hudbu nemá rád, opravdu ji nemusí poslouchat. Komu dělá radost taková paní Černochová (a další) svou štvavou, nenávistnou a oikofobní politikou, svým štvaním k válce, o kterou nikdo normální nestojí? A ještě je celá situace zostřena o fakt, že vzhledem k (naštěstí dočasnému) mandátu poslankyně jsme touto politikou dotčeni všichni, ať chceme či nechceme. Madam Jana Černochová se také vyjádřila k bezzubosti trestního zákoníku, a to kvůli rudé hvězdě ve znaku Alexandrovců. No tak vida, demokraté se projevují v nejlepším světle. Zavírat za názor by chtěli. Jen zbývá vyjasnit, zda by paní Černochové postačilo za odlišný názor udělit deset let v terezínské temnici či zda považuje za nutné občany s nevyhovujícím názorem pro výstrahu všemu lidu veřejně zastřelit.
No a pak tu máme doyena pražské kavárny, soudruha Jaromíra Štětinu, někdejšího nadšeného bolševika, dnes váženého poslance Evropského parlamentu a zastánce eurointegrace. Takže vlastně zase bolševika. Kruh se uzavírá. Ten demenci pražské kavárny korunoval a Alexandrovce označil za zpívající okupanty. A každého, kdo se s nimi jakkoliv zaplete, za kolaboranty s okupační armádou. Ano, ano, tohle se přece nedělá, to je ošklivé. Pan Štětina by nám jistě vysvětlil, že správné je vítat vojenské konvoje s poněkud jinou vlajkou. Protože tato armáda bombarduje výhradně humanitárně - nejraději pak školy a nemocnice. Já myslím, že kdyby si srbské děti mohly vybrat, raději by zvolily okupaci v krymském stylu než přátelskou pomoc ve stylu Mařenky Korbelovic. A mimochodem, kterýže stát jako jediný použil nukleární zbraň proti civilnímu obyvatelstvu? A mimochodem, kterýže stát měl jako oficiální program vyhlazení jiných národů? Nechci hodnotit dějiny, ale fakta jsou fakta... oba zmíněné státy jsou dnes váženými spojenci.
Nemá smysl rozebírat další slabomyslné plky podobných "osobností". Ve skutečnosti jde o jediné - zakrýt skutečnou pravdu. Dvacet šest let po revoluci se zde vede virtuální boj proti komunistům, přestože po celých těch dvacet šest let se komunisté nijak nepodíleli na vládní moci. Proč? Protože je nutné odlákat pozornost občanů od soudobého bordelu, který tady je. Ano, za čtvrt století se tady vybudoval stát postavený ka korupci, klientelismu. Tento stát se sice dnes a denně ohání demokracií, ale ta znamená jen a pouze to, že si jednou za čtyři roky můžeme vybrat novou sortu všemocných polobohů chráněných imunitou a podepsat jim na další čtyři roky bianco šek. Nemáme žádnou možnost kontrolovat, zda zvolení dodržují své programy a zda nepáchají svinstvo proti vůli národa. A co více, někteří z těchto elitářů veřejně a otevřeně prohlašují, že ve jménu "vyšších cílů" hodlají vůli národa zcela ignorovat. Je také třeba odlákat pozornost od skutečnosti, že Evropská unie se stále více a více projevuje jako totalitní diktatura, ve které je naše místo pouze v podobě povolného a poslušného protektoráu. To vše doplněno o další diktát za zámoří. Opět nám někdo diktuje, co vyrábět, s kým obchodovat, jak žít a co si myslet. Ne Rusko, ale EU je hrozbou, ne Alexandrovci a jejich příznivci, ale domácí zrádci toužící prodat nás EU za mizerné euro jsou kolaboranti s cizí nepřátelskou mocí.
Ano, na Evropu se valí hordy zločinců a nepřizpůsobivých nájezdníků, ale oni nás straší domnělým nepřítelem a jako hrozbu označují soubor hudebníků. Opravdu čekají, že lidé jsou takoví pitomci, aby jim skočili na lep? Pevně věřím, že stále více lidí vidí, odkud vane skutečná hrozba. Bohužel pro mnohé - z východu to tentokrát opravdu není. Alexandrovci jsou opravdu "jen" špičkovým hudebním tělesem. Od Alexandrovců hrozí opravdu jen pozdvihnutí taktovky a krásná hudba. Nebezpečí představují jiní...
Takže, milí Alexandrovci, děkuji vám za krásný hudební zážitek, děkuji za krásné písně, za krásné tance, děkuji za skvělou organizaci. A vy, nemilí členové pražské kavárny, mi můžete (vy víte co)...
