Kombík to nejsou jen rodinné dovolené. To je hlavně pohodlí. Zvlášť teď v zimě, kdy se dovnitř krásně vejdou lyže. Mondeo Combi - ideální volba.

Svoji šedometalízovou Toyotu jsem v článku nenašla.

Nicméně ji mám pro bezkonkurenční spolehlivost převyšující bavoráky, bezpečnost srovnatelnou s Volvy a pohodlnost srovnatelnou s Francouzskými a Italskými značkami.

Takže superkvalita o pohlavek levnější než ta auta pro prestiž.

Divím se že jich u nás jezdí poměrně málo, ve světě má Toyota výše uvedené hodnocení.

P.S. Pokud bych si pořizovala malé auto typu Smart, pořídila bych si ho červené už jen proto aby mne někdo nepřehlédl - třeba na křižovatce....

Dobrý den paní Vlková téma je tak široké, že určitě budou další pokračování. Máte pravdu, že japonská auta jsou u nás bůhvíproč nedoceněná. Ale na druhou stranu proč mít stejné auto jako půlka ulice?

......Auto je pro mně spotřební zboží. Začal jsem s Pragou Baby z r. 1938, tříkvalt, spodový motor, lanové brzdy, synchronizace mezi dvojkou a trojkou. Vyměnil jsem ji za motorku 150-ku a byl jsem nejšťastnější člověk na světě. Jezdil jsem s ní z Ostravy k rodičům na Vysočinu, 300 km, žádné dálnice, cesta 6,5 hod. Ale....držel jsem v ruce volant.

Auta jsem od té doby měnil téměř každý rok, vždy o stupeň lepší. Měl jsem i P-70, jestli Vám to něco říká! Dřevěná kostra, už trochu bakelit, termosifonové chlazení, kombík, předchůdce Trabanta. Mám už asi 35. auto, v dnešní době cenová hranice 30 000 kč. Musí mít technickou, kuli i rádio. Měl jsem i dva Peugeoty 405, oba přes 300 000 km, samozřejmě diesel, kočáry. Smykoval jsem s nimi také pastviny pro koně, které pořád mám. Jedno jediné auto nové, Škoda 110 LS, po slevě za 53 000! To jsem si užil. Čili.....auto......resp. volant, doufám, kamarádi až do smrti!

Samé skvosty! Teda kromě té Škody 110, ta shnila za 2 roky. Lepší byla 1000MB Kromě toho jsem měl ještě Trabanta, několik Wartburgů 353kombi, Volhu 21 kombi Renaulta 5, Golfa I, Ford Transit r.v.1984 aj.

Vlastním léta letoucí jeden z nejkvalitnějších vozů, jež byl na trhu, a to Hyundai Akcent. A přestože je z minulého století, je stále skoro jako nový, neb o něj pečuji příkladně.

Vyjíždím pouze za odpovídající předpovědi počasí, setrvalého tlaku, nízké vlhkosti atd., a zásadně pouze s manželkou která v zájmu rovnoměrného zatížení sedává vzadu vpravo, kdežto já musím sedět vpředu vlevo. Zkoušel jsem již ta místa střídat i s ohledem na opotřebení sedaček, takže manželka seděla vlevo vzadu, ale když jsem seděl já vpravo vpředu, bylo to riskantní vhledem k řízení a ovládání pedálů a tak od tohoto jsme bohužel opustit museli.

Poté, co se vrátím z cest, vždy vozidlo omyji, osuším, voskem naleštím, skla Okenou z obou stran ošetřím, vyluxuji vnitřní i zavazadlový prostor a teprve zagarážuji. Zde vozidlo hevery zdvihnu, a podložím pod prahy, aby se pneu stáním nezplacaťovaly na místě stání a péra pružin zbytečně nezatěžovaly. Pochopitelně sejmu stěračům lišty, aby se též nedeformovaly a po odpojení akumulátoru v klidu odcházím.

Před každým plánovaným výjezdem vždy dobiji akumulátor, zkontroluji tlak pneu, náplně všech kapalin, funkci ostřikovačů a stěračů, klaksonu a za pomoci manželky kontrolu osvětlení, platnost známky STK a povinnou výbavu, i zda mám příslušné doklady potřebné k řízení vozidel.

S vozidlem jezdíme zpravidla na delší cesty, bez zbytečného zastavování, vypínání a startování motoru. Ke křižovatkám se semafory pokud to jde, dojíždím na volnoběh, a neopotřebovával brzdy a vyšlo to abych co nejméně zbytečně stál. Zavazadlový prostor zbytečně nezatěžuji a na nákupy, zejména velké, jezdíme MHD, a zde dopravní prostředky hmotností nákupů vytěžujeme, co je možno a povoleno přepravními předpisy, abychom skutečně využili již tak nekřesťansky vysoké jízdné, neb již nejsme studující mládež, a bohužel ještě ani penzisté, kteří to mají úplně, či téměř skoro zdarma.

Nevím co auto prozradí, ale za takřka najetých 30.000 km je stále jako nové, a krom náplní jsem nic neměnil.

Dobrý den pokud to není vtip, tak Váš popis příkladně přepečlivého chování k automobilu mluví za vše a je v podstatě Vaší diagnózou. Ve Vašem případě je pak vcelku jedno jakou máte značku, protože se takto budete starat o každé své auto. Pokud se ke svému vozu opravdu takto chováte, pak tady není auto kvůli Vám ale spíše Vy kvůli němu. Podobným způsobem si často vymazlují své čtyřkolové miláčky veteránisté. Znal jsem ale také jednoho pána, co si i svou Škodu 120 L na noc v garáži přikrýval několika dekami aby se na odstavený vůz také zbytečně neprášilo...

Moc dobrý článek. Osobně preferuji nový vůz, praktičnost, aspoň relativní pohodlí, bezpečnost, a dobrý poměr cena/výkon/provozni náklady. Zařadil jste mne do kategorie zodpovědný taťka od rodiny.

Dobrý den, já ne, tam jste se zařadil koupí kombíku sám

Co truck?

Dobrý den u trucku a vůbec služebních aut si myslím, že řidič na jeho výběr zpravidla velký vliv nemá

Co prozradí moje auto? Darovanému Favoritu na barvu nehleď.

No ale řekněte kdo to dnes (ještě) má.

Mám dva...

Naopak! Vyjedete li dneska se starou Dacií ze sedmdesátejch let nebo s Trabantem, naděláte daleko víc rozruchu, než s těmi dnešními "vomydlenými mejdly" i když to bude třeba BMW:)

Môžem potvrdiť, jazdím Trabantom desať rokov. Moje druhé vozítko, Honda CB600 (motorka) nikoho nezaujíma.

Daljste si s tim blogem dost prace. Ale ta cisla jste take mohl nejak znecitelnit.

Dobrý den pane Vokoune, máte pravdu čísla jsem už začmáral. Díky.