Chce být Bursík ředitelem Zeměkoule?

Už to tu máme zase, tentokrát v zelené barvě. Strana zelených v čele se soudruhem předsedou Bursíkem konečně ukázala svou pravou tvář. Konečně nám Zelení veřejně a v přímém přenosu ukázali, jak to s námi vlastně myslí. Oni budou zveřejňovat oficiální názory a my, včetně pana prezidenta, se k nim nebudeme moci vyjadřovat, nýbrž pouze s nimi souhlasit. Jde přece o klima!

Možná trochu přeháním, alespoň co se týče času přítomného. Ale jak to bude za 10, 15 či 20 let? Jsou v zásadě dvě možnosti. Buďto zeleným soudruhům uvěříme, stejně jako voliči uvěřili v šestačtyřicátem těm pravým rudým soudruhům, a místo výjezdních doložek a devizových příslibů budeme žádat o povolení zakoupit si tu rychlovarnou konvici, tu lednici či mikrovlnnou troubu, či letět někam letadlem; nebo nám včas dojde, že Zeleným nejde o životní prostředí, ale jen a pouze o touhu ovládat životy jiných.

Ostatně to dnes předvedl s plnou parádou soudruh Bursík v České televizi. Podle Bursíka už tedy ani prezident Klaus nesmí veřejně říci svůj osobní názor, navíc na konferenci, která je jednou z prvních vlaštovek, signalizující počátek seriózní debaty na téma klimatických změn. Bursík to vzal pěkně zostra, hned od prezidenta. Kdo přijde na řadu zítra? My všichni? Nebo jen ti, kteří nesouhlasí s Bursíkovským viděním světa?

Nemohu si pomoci, musím se proti zeleným soudruhům ostře ohradit. Za prvé, nikde jsem nezaznamenal skutečně férovou debatu na téma klimatických změn, které by se Zelení účastnili. Stále dokola nám jsou pouze omílány obecné teze, že se zhoršuje životní prostředí, že se zvyšují emise toho, či onoho, a že člověk může za tak zvané globální oteplování - nikde žádný důkaz. Zřejmě teskní po bolševických časech, kdy se zimu co zimu dusili ve smogu občané severu Čech, kdy hromadně hynuly lesy v Krušných a Orlických horách nebo Krkonoších. Kde tehdy všichni ti zastánci kvalitního životního prostředí byli? Dřímali s rytíři v Blaníku?

Za druhé, mám i osobní zkušenost s pokusem o vážnou debatu nad životním prostředím. Snažil jsem se ji vést s poměrně známým členem SZ. Bylo mi řečeno, že každý člověk má jaksi dopředu dán limit, kolik čeho může spotřebovávat, rozuměj, jak moc může emitovat a znečišťovat. Namítl jsem tedy, jak a kdo onen limit určí? Bylo mi sděleno, že tento limit není dán marxisticky, ale kapacitou naší Země. Zde si dovolím obzvláště upozornit na podobnost s Rudými. Ti nám také určovali, jaké máme potřeby, že všichni máme stejné žaludky a tak dále.

Za třetí, zelení soudruzi, stejně jako ti rudí, často káží vodu, ale přitom sami vehementně pijí víno. Jako zářný příklad může posloužit aférka kolem energeticky  náročného bydlení snad největšího apologeta environmentalismu, Ala Gorea. Pokud člověk hlásá něco o ochraně životního prostředí, domníval bych se, že půjde sám příkladem, tzn. že všude bude chodit pěšky nebo jezdit na kole, doma svítit solárními panely, vařit kotlíkový guláš nad ohništěm a stejně tak řešit otop a ohřev vody. Bohužel, má osobní zkušenost s některými Zelenými nic takového nedokládá. Je to podivné, ale i tito lidé, kteří tvrdě odmítají jakékoli ekonomické analýzy týkající se životního prostředí při svém rozhodování porovnávají své osobní náklady se svými osobními užitky z takového nebo makového jednání. Jinými slovy, chovají se tak, že "vlk se nažere a koza přitom zůstane celá", pokud se jim to "hodí do krámu", hájí životní prostředí, pokud je zrovna nikdo nevidí, životní prostředí je odsunuto na x-tou kolej.

Touha soudruha Bursíka a jeho oveček ovládat tento svět je podle všeho skutečně veliká. Pokud jednou někdo bude hledat vhodného kandidáta na ředitele Zeměkoule, pak se zřejmě strhne boj mezi Bursíkem a Gorem, který už jisté zkušenosti tohoto typu má. Doufám ale, že taková situace nikdy nenastane a lidská svoboda přežije i tento pokus o její likvidaci.