Ty pitomé názvy t.zv. restaurací, které jste pane kolego vyjmenoval mně spíš odradí, než přitáhnou.

Pane kolego blogaři Mullnere, kdybyste ale nebyl 'paličatý' nenašel byste to krásné ryze české řeznictví.

Tak vidíte, za chvíli češtinu uslyšíte pouze u starší generace. Esperanština se sice neujala, jak v to, v dávných dobách, doufal Soros, ale v Evropě se usadí němčina nebo francouzština? Dva státy se ještě poperou.

Nevim, logicky by to asi byla spis italstina. Ma celkem jasna pravidla mnohem mene nepravidelnosti nez ostatni jazyky.

Před lety jsem se přestěhoval za prací do Prahy. Přesně z těchto důvodů jsem ji o tři roky později opustil a vrátil se do ČB, kde jsem žil předtím. Světe div se, za ty tři roky se stalo to samé, z hospody se stala pizzerie, starý řezník umřel, místo obchodů obchodní centra, kde hraje nonstop diskotéka a otravují mne prodavači voňavek. A lidem se to asi líbí, jinak by tam přece nežili.

Já šel zase o dům (město) dál, na úplnou vesnici, s dostupností k okresnímu městu JH.

Doporučuji panu Vybíravému.

Na náměstí Labužník, trochu dražší, ale poctivý. Řízek, karboš, sekaná, salát. Z jedné strany lahůdky, z druhé bufet. Ne všechna, ale některá řeznictví guláš hned od rána. Obchod se často jmenuje Potraviny a skutečně je tam prodávají.

Samozřejmě už je to ředěné kebaby, Phong apod.

Ať pan Vybíravý přijede na exkurzi, ale ne v neděli. To je den odpočinku a kromě těch Phong a kebabu a cukrárny mají zavřeno. A v pondělí nemají řezníci maso. Ti kteří mají, od nich nekupovat.

Zjaímavá povídka - nebo fejeton? Jako Od J Nerudy kam s ním" - tentokrát ale "jsem hladový, co sním?" Díky.