Výchova bez iluzí
Poslední bašta stmelování společnosti a výchovy k občanské rovnosti - veřejná škola - selhává. Jak ve snaze stírat sociální rozdíly žáků, tak v úsilí vyrovnávat negativní dopady kulturně-civilizačních rozdílů. Místo toho třídí, povzbuzuje nerovnost a dává stále větší prostor tendenci „starej se sám o sebe“. Chmurný závěr úvah francouzských historiků, sociologů a pedagogů o současné škole v porovnání s vytčenými ideály.
V této neslavné bilanci hrají překvapivě nemalou roli vzdělanci a samotní učitelé. Ač názorově idealisté, chovají se většinou pragmaticky. Ve svých rodinách sice pěstují ideje o lidské rovnosti, spravedlivě rovné šance pro všechny, kritiku povýšenosti a nezdravého elitářství. Leč chovají se nezřídka jinak. Své děti neváhají posílat do privární škol, když zjistí, že veřejná škola hapruje a doplácí na problémové děti. Zhusta obcházejí závaznou mapu školní docházky podle místa bydliště a vyhledávají privátní doučování. Není divu, že se to odráží ve statistikách. V roce 2009 obsadily místa na výběrových vysokých školách děti těchto favorizovaných rodin z 90% a jen z 30% dětí od rodičů jen se základním vzděláním.
Francouzská veřejná škola, kdysi pilíř republikánské výchovy, ztrácí pevnost a lesk. Dnes se to projevuje ve stále zjevnějším úprku od veřejné školy k neveřejné. Nepochybně je za tím rodičovská obava, že rozvrat autority školy způsobený nárůstem nezvladatelných žáků oslabí šance jejich potomků do budoucího života.
Je však poněkud laciné a patrně i krátkozraké takto chystat pohřeb veřejné školy. Kdysi byla její síla v tom, že se vytrhla z vlivu náboženské a církevní výchovy. Dnešní obrat k soukromé škole může doprovázet i snaha otevřít šance náboženství, které ve veřejné škole ztratilo půdu pod nohama. Nemusí to být tendence zlá, leč každý ji nutně nechápe ve smyslu posilování náboženské tolerance. Muslimským Francouzům, zejména pak těm, kteří se uchylují k ostentativní zbožnosti, dává soukromá škola možnost nechat své děti mimo vliv výchovy ve veřejné škole odbývající se ve smyslu tradice francouzského republikánství, kterou je nenáboženskost veřejného života.
Nedávný soudní výrok dávající právo na stranu učitelky ze soukromé mateřské školy, která přijala islám, ukazuje, že i soukromé škole může její „tolerance“ k náboženskosti přivodit těžkou hlavu. Zatímco nenáboženskost veřejné školu chrání ve Francii zákon o ostentativních náboženských symbolech, od privátní školy se očekává, že se podřídí individuálním náboženským potřebám jak dětí, tak učitelů ve smyslu individuálních práv. V tomto smyslu alespoň vyzněl výrok francouzského soudu, kterým se dotyčné mateřské škole bere právo vyloučit učitelku za islámský závoj. Je nyní na vedení školy, co udělá s tím, že části rodičů přítomnost ošátkované muslimky ve škole vadí.
Ve srovnání s daleko závažnějšími společenskými souvislostmi dnešního stavu francouzské školy vyznívá záležitost kolem náboženské tolerance a neutrality jako marginální věc. Více vrásek musí dělat kvantum žáků, kteří opouštějí školu předčasně a vstupují do života bez dokončeného vzdělání a kvalifikace. Ročně se jedná o 140 tisíc dětí, které z větší části zůstávají do dalšího života závažím pro ostatní společnost. V tomto směru škola tápe a sotva je schopna nahradit selhávající rodinu.
Kritika školy se soustřeďuje na nedostatečný individuální přístupu učitelů k žákům a na systém známkování. Odtud se pak odvíjejí reformní návrhy. Učitelstvo zpravidla reaguje podrážděně, protože má pocit, že se mu nakládá jen další nová práce. Nemáme čas a na nové učitele školám chybí peníze!, volají. Výzvy ke zrušení známkování zase dělají dojem hry na schovávanou. A rodičovstvo? Chce změny, školu přece tak či onak poznal každý, leč je schopno nebo ochotno hledat spolu se školou kompromis sloužící dětem i společnosti?
Výchova a škola bez iluzí spočívá na realismu, který chce vidět současný stav kriticky, ale nikoliv bez vůle a odvahy něco obecně platného vylepšit na individuální i občanské úrovni. Osobní odpovědnost je ctnostná vlastnost, neméně jako „nespoléhat na druhé“. Leč obojí může svádět k pohodlné lhostejnosti k veřejnému. Realista musí zůstat skeptický k jakékoliv módní ideologii, aniž by přitom pozbyl chuti vylepšovat život zákonem a dobrou organizací čili pořádkem. Viděna skrze zkušenosti veřejného vzdělávání v jedné velké evropské zemi by zřejmě ani škola u nás nebyla sto dát jiné ponaučení.
Zdeněk Müller
Muslimové v zajetí protimluvů
Od „arabského jara“ roku 2011 vysílá muslimský svět zbytku planety řadu protichůdných signálů. Jdou od velmi současných projevů modernismu k výrazným archaismům, které přežívají v náboženství nebo se ho znovu zmocňují.
Zdeněk Müller
Teorie slučování neslučitelného
Kriminální a hrůzné činy páchané teroristy, odvolávající se na islám, si žádají od muslimů více než jen vysvětlovat a distancovat se. Spolu s představiteli a representanty islámu, imámy a rektory mešit by muslimové měli ve své většině odpovědět důraznějí. Měli by ukázat více a pokročit dále od pouhých stížností na „slučování neslučitelného“.
Zdeněk Müller
Nebát se a nekrást
Svoboda, která připouští zneužívat lidskou slabost a hloupost, není svobodou. Je to jen obyčejné chytráctví. Chytrák je jako žebrák. Spoléhá na druhé. Je otrokem předstírání. Svobodný člověk se nebojí spoléhat na sebe a nekrade.
Zdeněk Müller
Nová irácká válka
Obrázky obletěly svět, aniž by jejich podstatný detail vzbudil valnou pozornost. Fotografie vozidel irácké armády, které ukořistili černooděnci Islámského státu Iráku a Levanty (ISIL). Po vítězství v severoiráckých provinciích Ninive a Saladín s nimi míří do svých základen v Sýrii. Kolem silnice jsou už sotva patrny bariéry z písku na irácko-syrské hranici. Před několik hodinami je odstranily buldozéry pod heslem: „Pryč s hanebnou hranicí“.
Zdeněk Müller
Džihád a antisemitismus
Nepředstavitelné se stalo skutkem. Po všech hrůzách a tragédiích, které Evropa zažila během neklidného 20. století. Dnes na počátku druhého desetiletí 21. století se vracejí stíny minulosti. Znovu umírají na Starém kontinentě muži, ženy a děti jen proto, že tak či onak patří k židovstvu, bezhledu na to, zda se pokládají za židy nebo Židy.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Dvacet let dotací z EU. Přinesly zločiny, ale i vlaky, techniku a splavné řeky
Premium Lázně, které nevznikly a je z nich night club nebo zdvihací most, který se nikdy nezdvihl. Česko...
Rus má imperialistické myšlenky. Ukrajinou nekončí, říká velitel v Donbasu
Premium Doněcká oblast (od zpravodajů iDNES.cz) Vymlácená okna, ale i celé domy srovnané se zemí. Tak vypadá Doněck a celý průmyslový Donbas....
Zelenskyj odvolal šéfa kybernetické špionáže kvůli skandálu s bytem manželky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU...
V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel
V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...
Inspektor/ka Oddělení dohledu nad zpracováním biologických materiálů
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha
- Počet článků 263
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2517x