Viditelné a neviditelné v islámu
Zevšeobecňovat jednotlivé případy nebo menšinové tendence není zdravé. Nelze házet každého do stejného pytle. I když je nitro člověka neviditelné, objektivně je třeba přiznat, že drtivá většina francouzských muslimů se neztotožňuje s náboženskou radikálností, ať se týká integrálního zahalování nebo ještě hůře terorismu či všech válek, tak zvaně „svatých“, které se vedou ve jménu islámu. Jiná věc je, že muslimové v Evropě mnohdy tápou a nevědí si rady, co si počít s vlastní islámskostí.
Jean-Claude Bianco z francouzské Národní agentury pro sledování stavu laickosti (rozuměj – jak se dodržuje zásada Francouzské republiky nevnášet náboženství do veřejného života) řekl v rozhovoru pro deník Libération 15.6. 2014: „Když žena nosí po islámsku závoj či šátek, neznamená to, že je proti republice, proti laickosti, a že je radikálka“. Leč věc je v praxi poněkud složitější a vyžaduje proto komplexnější přístup.
Sám dotyčný Bianco připomíná, že v prostředí islámu ve Francii se dnes pozoruje rozmach „komunitarismu“. Je to pokušení stahovat se do sebe a následně upřednostňovat zásady chování a jednání dílčí komunity před zvyklostmi občanské společnosti. Ruku v ruce s tím kráčí rozmach tradicionalismu, neotradicionalismu, což znamená navracení se v islámu k tomu nejhoršímu v náboženství. Patří sem kontrola žen muži a tradicí a v jistých čtvrtích případy útoků na ženy a dívky kvůli tomu, že se nezahalují. Obecně to znamená potlačování svobody svědomí a přesvědčení a snahu vymýtit právo každého jedince na individuální přístup k náboženským předpisům. Skrze takový zneklidňující obrat a návrat k tmářské podobě náboženství si lidé a společnost utvářejí představu o islámském náboženství vůbec.
Pokud bych dostal otázku, co si myslím o islamistickém terorismu, řekl bych, že je to strom, který skrývá les. Terorismus přehlušuje a svádí nevidět potíž projevující se daleko masověji. Tou je útěk islámu k minulosti, nikoliv k minulosti se vším všudy, nýbrž k minulosti dojmové a podle potřeby či chuti zfabulované, v níž o historickou pravdu a reálnou podobu minulosti vlastně vůbec nejde. Je to útěk ke zjednodušenému obrazu doby, kde ženy jsou nuceny podřizovat se normám chování a oblékání, kde jsou všichni věřící nuceni být přesvědčeni, že islám neznamená více než bezvýhradná odevzdanost jediné doktríně, která má podobu věčného a nezměnitelného pravidla.
Abdannour Bidar, francouzský filosof s muslimskými kořeny, publikoval před časem knihu s názvem „Islám bez odevzdanosti“. Dokazuje v ní, že islám může být něco jiného než slepým podřízením se, k němuž je zaháněn tupým tradicionalismem. „Islám jako náboženská víra směřuje ve své podstatě k osvobození duchovnosti člověka“. Bidarova kniha a její poselství zcela zapadly. Nikomu nestála za polemiku, ani za zmínku. Čas v médiích zaplňuje mluvení o terorismu a přednost mají extémistické a radikalní projevy v chování muslimů, což zužuje naše zorné pole. Ostatně, expertů na islamistický terorismus a radikální islám není dnes málo.
Kolik je však těch, kteří jsou schopni jasně pojmenovat podstatný problém muslimů v Evropě, problém většiny z nich, kteří neinklinují k radikalismu a násilnosti a teror s výkřiky Alláh akbar! nepokládají za pravdivý islám. Nemálo muslimů se nachází ve složité situaci, neboť jsou vystaveni tlaku tradicionalistického modelu, který se nyní tak výrazně a spektakulárně vrací. Jsou vůči němu bezbranní, protože kromě něho nenacházejí odlišný model k vyjádření své muslimské příslušnosti nebo se jim žádný jiný patřičně nenabízí.
Absence jiného modelu islámskosti, jdoucího ve shodě s dobou a nikoliv proti času, ovlivněná mimo jiné potlačováním nebo marginalizacím pokusů o obnovu a modenizaci islámu z jeho základů, zvyšuje riziko, že obrat k tradicionalistickému modelu bude v mase muslimů jen dále narůstat. Vezměme si pro ilustraci jednoduchý příklad. Muslimka, která chce vyjádřit svou islámskost, se vrací k závoji či islámskému šátku, což je nejzastaralejší výraz islámskosti, protože nenachází jiný způsob, jak projevit svou islámskou duchovnost.
Islámský závoj se dá chápat jako zkouška tolerance společnosti vůči odlišnému. V této podobě je to ovšem téma jen pro jednu stranu, totiž pro neislámskou část společnosti. Pokud muslimové interpelují takto ostentivně okolní společnost, neměli by ponechat stanou ani sebe. Je potřebné, ba nutné, aby se muslimové zamysleli kriticky a sebekriticky nad všemi vnějšími viditelnými znaky a projevy svého náboženství.
Jsou tyto vnější projevy opravdu nutné? Musejí se opravdu respektovat, aby věřící nabyli jistoty, že jsou opravdovými muslimy? Je náboženství něčím vnějškovým nebo něčím niterným? Není především intimním, soukromým vztahem k Bohu? A když se dává najevo zbožnost viditelným způsobem, je pravdivější? Je zbožnost silnější, když se vyjadřuje oděvem nebo dlouhými vousy? Nestačí morální kvalita věřícího, kterou doporučuje každé náboženství? Přímost, upřímnost, šlechetnost, laskavost, solidarita, bratrskost, naslouchání, ochota být nápomocný, milosrdenství, apod. Proč si muslimové nekladou přednostně otázky související s takovými kvalitami, které nepotřebují bezprostředně viditelné znaky? A pokud si takové otázky kladou, proč nám o tom říkají tak málo nebo skoro nic?
Kdyby snaha islámu být viditelný šla přes etiku jeho věřících, posilovala by hodnoty morální i společenské ku prospěchu všech. Společnost by muslimy snáze spojovat s představou dobrých lidi, pokud by jejich „viditelnost“ vycházet spíše z morální kvality jedinců než z přívalu závojů, neholených brad a kolektivního modlení v ulicích. Takové vnější projevy islámu jen provokují nepochopení a konflikty.
Kolikrát bude třeba opakovat, že morální a spirituální hodnota jednotlivce se nehodnotí jeho oděvem, nýbrž jeho činy. Kutna nedělá mnicha, závoj nedělá muslimku, neholená brada nedělá muslima. Leč aby to dotyční pochopili, potřebují skutečnou náboženskou kulturu, duchovní kulturu, která je i nás učí, že podstatné prochází a kultivuje se skrze nitro, v otevřeném srdci, v osvícení ducha.
V islámu lze nalézt příklad u velkých mudrců súfismu, islámských mystiků. Praktikují po celý život meditaci, vnitřní koncentraci na záhadu boží existence. Neztrácejí čas navek hlučným a komediálním manifestováním a předváděním své zbožnosti. Navenek konají skromně a nenápadně jen to, co je dobré a ostatním prospěšné.
Ibn al-Arabí, proslulý mystik původem z Andalúsie a žijící na přelomu 12. a 13. století, píše: „Skrze své srdce odhaluješ toho, který je tajemstvím. A sám jsi závojem, který zakrývá tvé oči“. Co tím chce slavný mystik říci? To, co možná někteří četli v Prorokovi Chalíla Džibrána (Khalil Gibran) anebo u Antoine de Saint-Exupéryho: „ Jen srdce vidí, co oči nevidí“. Jinak řečeno, hledá-li věřící neviditelného, tedy Boha, viditelné mu nepomůže. Moudrost islámu učí meditací nebo modlitebním usebráním snímat závoj, položený na naše lidské oči. Středověký muslimský mystik formulovat dialektiku viditelného a neviditelného ve víře v Boha. Její smysl dnes převládající neotradicionalistický model islámu, žádající od věřícího plnou „odevzdanost viditelnému“, zcela ignoruje. Ku škodě islámu a v neprospěch muslimů v moderním světě.
Zdeněk Müller
E la nave va
Třetí říjnovou neděli zavěsil iDnes na svou hlavní stránku rozhovor o aktualitách islámu. Nechme stranou více jako pět stovek reakcí. Bezprostředně po zveřejnění interview se projevil i populární bloger iDnesu. Na tzv. soukromém blogu využil nebo lépe zneužil text rozhovoru. Změnil, jak sám uvedl, „jen dvě slova“ – islám a islamismus přelepil pojmy nacismus a národní socialismus – a autorovo jméno zkomolil při zachování jeho německé podoby.
Zdeněk Müller
Šátkem to začíná a terorem končí?
„Dívat se na islám jako na jedno z monoteistickych náboženství je strašná chyba“. Pan Petr Voříšek reaguje těmito slovy na můj blog „Islámské šátky v Čechách“, zveřejněný 5.10. 2014 na serveru aktualne.cz. Soudím, že názor pana Voříška stojí za diskusi. Dovoluji si ho zveřejnit a reagovat na něj.
Zdeněk Müller
Islám na vlně duchovnosti
Když dnes islám tolik zneklidňuje Evropany, není to také proto, že v nich vyvolává špatné svědomí? Pokud jsou k sobě upřímní, měli by si položit otázku, co jsme udělali a děláme my, pokrokoví, vzdělaní, sebevědomí, se svým náboženským dědictvím?
Zdeněk Müller
Korán a ignorance
Diskuse o islámu na Západě se nese ve znamení zúženého pohledu. Buď se mluví výhradně o sociálním jevu anebo o aktualitách, které činí z islámu zdroj násilí, nevraživosti a náboženské nesnášenlivosti. Mizí tak povědomí o tom, že islám má duchovní dimenzi. K tomu přispívá i ignorance, neznalost tohoto náboženství u bezvěrců, věřících i laxních křesťanů a koneckonců i u samotných muslimů.
Zdeněk Müller
Muslimové v zajetí protimluvů
Od „arabského jara“ roku 2011 vysílá muslimský svět zbytku planety řadu protichůdných signálů. Jdou od velmi současných projevů modernismu k výrazným archaismům, které přežívají v náboženství nebo se ho znovu zmocňují.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Rodinný dům 4+1, Dolní Smržov, pozemek 1700m2 + les
Letovice - Dolní Smržov, okres Blansko
4 490 000 Kč
- Počet článků 263
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2517x