Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Úvaha vánoční

Za pár dnů odzvoní štědrovečení noc konec předvánočnímu očekávání a spustí veselé hodování. Nevím, zda v té noci každý uslyší, jak „hlas zvonů táhne nad závějí“ a jak „všechny struny v srdci znějí, neb mladost se jich dotýká“, řečeno s Jaroslavem Vrchlickým. Leč jedno vím zcela určitě. Vnímání Vánoce se mění, jako se měníme my a zvyklosti společenství, v nichž žijeme.

Od rozhodně náboženského obsahu přes světskou poetizaci až modernímu zkonzumění prošel u nás proces proměny Vánoc i krátkou ideologizační fází. V letech padesátých se zastánci krajní podoby komunismu pokusili české vánoce vymazat z kalendáře a změnit je po sovětském vzoru v „radostné novoroční svátky dětí za účasti Dědy Mráze“.

Mám z té doby osobní vzpomínku. Na vánoční besídce pro děti v úřadu, kde pracoval otec, pronesl jeden pán větu, která se posléze stala v naší rodině pověstnou: „Nyní přijde Mikuláš, toho času Děda Mráz“. V pozadí sentence, znějící na danou dobu riskantně ironicky, byla zcela jistě stranická směrnice z 1.12.1953. Určovala, jak „organizovat Dědu Mráze“. Dovolím si text vnitrostranického dokumentu citovat. Je vzorovou ukázkou, jak ideologická servilita vytváří svérázný jazyk, který zastírá, předstírá a konstruhuje tragikomický nesmysl.

„Ve dnech 15.-31. prosince 1953 budou ve všech místech naší vlasti uspořádány Radostné novoroční svátky dětí za účasti Dědy Mráze. Letošní akce je rozdělena na československého Dědu Mráze a sovětského Dědu Mráze z toho důvodu, že byly velké nejasnosti a děti se loni často ptaly Dědy Mráze rusky a ten jim nedokázal rusky odpovědět. Dětem bylo také často divné, jak je možné, že se Děda Mráz, který jede z Kamčatky do Československa, vyskytuje na mnoha místech najednou. Proto přijede letos do ČSR sovětský Děda Mráz, který navštíví v ČSR několik měst a jelikož nemůže navštívit všechna místa, bude správné, aby nadílky, estrády, atd. prováděl ve všech ostatních místech československý Děda Mráz. Celá akce je rozdělena na dvě části:

  1. Putování sovětského Dědy Mráze ze Sovětského svazu k našim dětem.
  2. Nadílka československého Dědy Mráze našim dětem.

Sovětský Děda Mráz bude představitelem hojnosti a štědrosti a bude symbolicky vyjadřovat bratrskou a nezištnou pomoc Sovětského svazu našemu lidu. Bude mluvit pouze rusky a jeho oblečení bude odpovídat sovětskému pojetí Dědy Mráze. Představitel sovětského Dědy Mráze bude zajištěn centrálně. Československý Děda Mráz bude postavy ryze národní (ladovský typ), bude mluvit pouze česky a ve svém uvítacím proslovu vyjádří vděčnost a lásku Sovětskému svazu a předá pozdravy našich dětí dětem sovětským“.

Bylo by dosti laciné vysmát se právě přečtenému, anebo se nad ním jen rozhořčit ve smyslu primárního antikomunismu. Stranou ponechme časové souvislosti dokumentu. Spokojme se jen se zmínkou, že nese stopu krátkodobého uvolnění tuhého režimu po Stalinově smrti v březnu 1953. V Sovětském svazu byli masově propouštěni z gulagů političtí vězni a u sovětských satelitů se začalo opatrně hovořit o národních cestách k socialismu. Takže napříště už nikoliv výhradně jen sovětský Děda Mráz, ale i ten československý v kabátu z obrázků mistra Lady.      

Textu, který patří do naší novodobé historie, věnujme dnes pohled z jiného úhlu. Jistě se jedná o odstrašující příklad překrucování vlastní národní tradice a roubování na její pachýl tradice jiné. Leč uniknout pozornosti by nemělo ani jeho nadčasové poučení. Čtu ho jako apel ke kritickému nahlížení všech efemérních a módních proměn. Nejen těch vnucovaných a vynucovaných konformitou doby.

Když už není zdaleka tak akutní jako kdysi ohýbat kvůli pouhému přežití hřbet, mizí snad i důvod stydět se zachovat alespoň o Vánocích na chvilku věrnost čemusi, co je větší než Já každého z nás. Individuální věrnost sobě mohu projevovat po celý ostatní rok. Nyní o Vánocích jde především o věrnost tradici mého vlastního rodinného prostředí a všem jeho dohlédnutelným spolutvůrcům a předkům. Není to přece tak těžké břemeno a nezvládnutelný závazek.

Ať tedy „staré písně v duši znějí a s nimi jdou sny jesliček“ a náš „duch zas tone v blaha moři a vzdech srdce táhne hluboce“. Ať zvony znějí, světla hoří a v srdcích struny zvučně se chvějí, když čirá radost se jich dotýká.  

        

 

 

Autor: Zdeněk Müller | čtvrtek 19.12.2013 14:55 | karma článku: 14,15 | přečteno: 617x
  • Další články autora

Zdeněk Müller

Vítězství v prohře aneb chvála fyzické meditace

Prohrát a přitom zvítězit? Je to dnes vůbec možné, když vítězení a prohrávání jsou dnes tak popletené. Natolik je prostoupila, pozměnila a smyslu zbavila kultura soutěživosti prosakující do všech sfér současného života. Možná, že na jejich pojmenování budou záhy stačit dětské dohady a fantazírování z dvorku mateřské školky. Dokáže moderní svět jednou promluvit o životě, aniž by v něm spatřoval fotbalový zápas? Než se tak stane, pokusme se najít ve vítězení a prohrávání nějaký jiný přínos než tomu zpravidla bývá.

4.6.2014 v 13:45 | Karma: 11,72 | Přečteno: 264x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Müller

Oslava bezvážnosti

Kunderův čtvrtý román psaný francouzsky se objevil na knižním trhu Francie počátkem letošního dubna. Kniha s názvem „Oslava bezvážnosti“, opatřena autorovou kresbou na prodejním obalu, se dostává ke čtenářům v původním znění po své loňské premiéře v italštině.

14.5.2014 v 13:54 | Karma: 12,61 | Přečteno: 356x | Diskuse| Společnost

Zdeněk Müller

Když se praotec Noe bál

Otcové a dědové se kdysi na adresu biblické „potopy světa“ bavili písní Osvobozeného divadla. Praotec Noe se bál, že se mu na jeho záchranné arše „zkřížej rasy“, ale nakonec to dobře dopadlo. Zkrátka se věřilo, že to tak nezůstane, že potopa přestane a že se zas budeme smát.

20.4.2014 v 11:30 | Karma: 15,80 | Přečteno: 485x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Müller

Být dědečkem

Ať má dítě nad sebou jakýkoliv strop, vždy se v jeho zorničkách odráží nebe. Já vím, zní to jako fráze, ale dědečkům se to odpouští.

25.3.2014 v 14:38 | Karma: 21,24 | Přečteno: 982x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Müller

Jaká je dnešní arabská mládež

Nedávno jsem byl postaven před podobnou otázku. A vzešlo z toho pár poznámek a postřehů, které zde shrnuji.

4.3.2014 v 14:30 | Karma: 36,39 | Přečteno: 8175x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí

26. dubna 2024  12:04

Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...

Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030

24. dubna 2024  21:21

Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...

Počkej na mě! Vyprovodil tátu do války, jeho fotka otevírala peněženky

1. května 2024

Seriál Jeho rozzářená tvář bývala za druhé světové války vystavena v každé třídě a kanadským žáčkům...

Bijec migrantů živoří. Salvini zamrzl v minulosti, spásu hledá v bájném mostu

1. května 2024

Premium Někdejší hvězda italské krajní pravice Matteo Salvini politicky živoří. Jeho strana Liga před...

Strach z problémového nájmu? Majitelé bytů mají získat garanci za nájemníky

1. května 2024

Premium Stát chce motivovat majitele nemovitostí k poskytování bydlení i rizikovým nájemcům. Pronajímatelé...

Dvacet let v Unii řečí čísel. Češi dominují v kaprech, letí také Erasmus

1. května 2024

Dvě dekády po vstupu do Evropské unie je co se týče peněz Česko více než bilion korun v plusu. Z...

  • Počet článků 263
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2517x
Filosof, historik, arabista, publicista a pozorovatel současného světa, na který zírá většinou z Paříže, kde žije.

Seznam rubrik