Třídní rozdíly nejsou minulosti. Dva britští sociologové oprášili pojem a pokusili se zjistit, jak je na tom z tohoto hlediska současná ostrovní společnost. Na webové stránce BBC si lze nyní zahrát na Angličana a najít si místo v britském společenském žebříčku.
Za přispění BBC se dostali dotyční badatele k údajům od více jak 150 tisíc Britů, kteří vyplnili dotazník zveřejněný věhlasnou mediální institucí. Autorům šetření přitom nešlo poznat jen to, jak je kdo bohatý, tedy kolik vydělává, má ušetřeno či vlastní, což jak známo, se bere za základ sociální nerovnosti. Chtěli navíc od dotazovaných vědět, jaký je jejich „kulturní kapitál“, tedy jaké mají kulturní zájmy, hudební vkus, jakému typu stravování dávají přednost, apod.), a jaký je jejich „společenský kapitál“, jakou váhu přikládají společenským kontaktům a jakou mají jejich kontakty s ostatními podobu.
A k čemu došli? Dosud přežívala představa třívrstvé společnost: bohatí – střední třídy – dělnictvo. Od nynějška má Velká Británie sedm společenských tříd. Tradiční schéma – elita, etablovaná střední třída, tradiční třída dělnická - které celkově nesdružuje více jak 45%, by se napříště měly připojit čtyři nové skupiny.
Technická střední třída (6%), kterou tvoří informatici a technici lékařských přístrojů, je na to ekonomicky více méně dobře, ale kuturně a společensky není na výši. Noví lépe placení manuálně pracující (15%), kam patří kupříkladu elektřikáři a instalatéři, zpravidla mladí věkem, jsou kulturně a společenky aktivní, leč jejich příjmy jsou průměrné. Následují zaměstnanci v moderních nově vznikajících službách (19%), kupříkladu typ různých služeb dosažitelných po telefonu. Jejich „kulturní kapitál“ je poměrně široký, ekonomicky ovšem spadají do kategorii chudších. Zbývá třída či kategorie, kterou lze označit jako„chudina“ (15%). Do ní by měly spadat různé kombinace nejslabších úrovní všech tří kapitálů – ekonomického, kulturního a společenského.
Výzkum britských sociologů je cenný jako pokus přenést vícerozměrným způsobem dopady ekonomických a společenských přeměn posledních desetiletí na strukturu současné společnosti. Do těchto změn patří především pokračující rozmach městské populace, růst sféry služeb, zhoršené podmínky zaměstnanosti. Leč zvolený postup má své meze. Zkoumaný vzorek reprezentuje spíše posluchače BBC, což bývají většinou vzdělanější lidé, než celou britskou populaci. Podstatnější je ovšem to, že tu uniká pozornost k dosaženému stupni vzdělání, k vykonávaným povoláním a k výdajům na spotřebu u dotazovaných. To jsou údaje, které se běžně považují za velmi důležité pro vymezení společenské skupiny. Celkově je však třeba přiznat, že pozornost udělená „kulturnímu“ a „společenskému“ kapitálu u dotazovaných jedinců nabízí zajímavou protiváhu k tradičním ekonomicko-sociálním kalkulacím společenských struktur.
Ať je tomu jakkoliv, každý má nyní možnost si zahrát a za pomoci tzv. Class Calculator na internetu viz. http://www.bbc.co.uk/news/magazine-22000973 si zjistit, do které ze sedmi tříd britské společnosti by mohl patřit. Zkusil jsem být Angličanem. Se svým vyšším společenským a kulturním kapitálem, leč průměrný výdělkem a majetkem, bych patřil, jak se dalo ostatně předvídat, k „etablované střední třídě“. A co Vy ?
