Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Praha jako vzor?

Ke středoevropským městům, v nichž se setkávaly a společně žily jazykově, etnicky a nábožensky odlišné skupiny, patřila kdysi i Praha. Její multikulturalita, jak by se to dnes dalo nazvat, měla svá světla i stíny. Tvořivost a konfliktnost zároveň ovšem zaniká v dnešní kolektivní představě o vzorovém soužití vládnoucím v minulosti. Nepěstujeme si nebezpečnou iluzi? Multikulturnost zabavená konfliktnosti vede při prvním nárazu k frustraci. Na jejím konci je xenofobie nebo civilizační selekce.     

V roce 1900 žilo v Praze pouze 40% lidí, kteří se tam narodili, zatímco zbytek tvořili poddaní habsburského císaře pocházející z různých kulturních koutů říše. Kupříkladu Paříž byla ve srovnání s Prahou na počátku 20. století kulturně podstatně jednolitější. Mezi Pařížany bylo tehdy jen 6% cizinců. Praha přitom nepředstavovala ve středoevropských poměrech žádnou výjimkou. Podobně multikulturní ráz měla Budapešť s 61% cizinců  či Vídeň s 63% přistěhovalců.       Není sporu o tom, že kulturní pluralita charakterizovala habsburský systém, ale ten sám o sobě nežil výlučně jen pro mezikulturní harmonii. Sloužil v prvé řadě jako nástroj k udržení trůnu. V návaznosti na první obavy habsburské dynastie o svou budoucnost po prohrané bitvě s Prusy u Sadové (červenec 1866) se Vídeň pokusila naklonit si jak své Němce, tak Uhry. Tento pokus o institucionalizaci politicko-kulturní plurality se příliš nevyvedl. Rakousko-uherské vyrovnání v roce 1867 a následné kompromisy určené k vybalancování rovnováhy národů v jednotlivých oblastech říše povzbudily spíše nacionalistické nálady než touhy bránit kulturní pluralitu. Kdo tím byl vinen je pak otázkou pro celé následující století.      Na konci první světové války triumfuje češství a slovanství. Na vítěznou náladu čechizace odpovídá v následujícím desetiletí ideový multikulturalismus. Pražské intelektuální prostředí je znovu česko-německo-židovské. Ale jeho mimořádnou tvůrčí plodnost doprovází politická konfliktnost soužití Čechů, Němců a Židů v Praze a v republice vůbec. Na pražskou universitu se dokonce znovu vrací malá kulturní válka, jež má kořeny na konci 19. století. Odrážely se v ní dvě osudově protichůdné tendence Prahy. Být mnohokulturní a jednokulturně česká zároveň. Po druhé světové válce a odsunu Němců tendence k monokulturnosti převládla. Poválečná Praha se pokládá za slovanskou zónu, kulturně a národnostně homogenní.      Současné přepisování dějiny se vrací k multikulturalitě staropražského prostředí a vyzlacuje ji coby ideál. Není na tom nic divného a je na co navazovat. Po zániku  tzv. Kakanie, jak Rakousko-Uhersko nazval rakouský spisovatel Robert Musil (z německých přídavných jmen Kaiserlich und Königlich používaných k označení říše, tj. Císařské a Královské), se „habsburský mýtus“ multikulturního soužití nepřestal v některých intelektuálních kruzích pěstovat. Staví se dokonce i jako protiváha „přízemnímu“ českému nacionalismu 19. století, jenž prosákl i do 20. století. I ony známé útoky proti „čecháčkovství“ vychází nezřídka z obdivu k habsburské idyle.      Každá doba si utváří historickou paměť po svém. Dnes o to více, že moderní občanská společnost nemůže budovat své vědomí o minulosti na rodových genealogiích. A také proto, že více trpíme obavami z budoucnosti. O co budeme napříště opírat svoji identitu, uchráníme ji vůbec, nerozředí se ve velkých národech anebo nezmizí pod náporem nových vandalů? Z někdejší kulturní mnohočetnosti Prahy se vytvořila nová legenda.      Německo-židovsko-česká multikulturalita má tendenci stát se kolektivně sdílenou pamětí a dělá se z ní pomník. Jak patrno, dobře dnes pomáhá a úspěšně slouží turistickému ruchu v Praze. Kafka, Golem, Mozart. Konfliktní stránky multikulturality jsou zapomenuty. Neboť muslimové nás zatím nezaplavují a asijští přistěhovalci se s pražským prostředím sžívají bez obtíží. A tak pouze přítomnost Romů dokáže připomenout, že nové multikulturní konflikty dřímají na dohled. Budeme schopni se s nimi rozumně vyrovnat?      

Autor: Zdeněk Müller | čtvrtek 30.10.2008 17:30 | karma článku: 16,24 | přečteno: 2750x
  • Další články autora

Zdeněk Müller

E la nave va

Třetí říjnovou neděli zavěsil iDnes na svou hlavní stránku rozhovor o aktualitách islámu. Nechme stranou více jako pět stovek reakcí. Bezprostředně po zveřejnění interview se projevil i populární bloger iDnesu. Na tzv. soukromém blogu využil nebo lépe zneužil text rozhovoru. Změnil, jak sám uvedl, „jen dvě slova“ – islám a islamismus přelepil pojmy nacismus a národní socialismus – a autorovo jméno zkomolil při zachování jeho německé podoby.

3.12.2014 v 10:30 | Karma: 17,30 | Přečteno: 1478x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Müller

Šátkem to začíná a terorem končí?

„Dívat se na islám jako na jedno z monoteistickych náboženství je strašná chyba“. Pan Petr Voříšek reaguje těmito slovy na můj blog „Islámské šátky v Čechách“, zveřejněný 5.10. 2014 na serveru aktualne.cz. Soudím, že názor pana Voříška stojí za diskusi. Dovoluji si ho zveřejnit a reagovat na něj.

14.10.2014 v 14:33 | Karma: 21,09 | Přečteno: 1959x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Müller

Islám na vlně duchovnosti

Když dnes islám tolik zneklidňuje Evropany, není to také proto, že v nich vyvolává špatné svědomí? Pokud jsou k sobě upřímní, měli by si položit otázku, co jsme udělali a děláme my, pokrokoví, vzdělaní, sebevědomí, se svým náboženským dědictvím?

2.10.2014 v 15:40 | Karma: 14,83 | Přečteno: 821x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Müller

Viditelné a neviditelné v islámu

Po léta se vede francouzská debata o tom, jak se má či nemá zdejší společnost dívat na své muslimy. Doprovází ji otázka jednou vyřčená, leč povětšinou nevyřčená: Jsou našimi občany nebo nejsou? A jak dalece mohou být našimi občany, když se vnitřně muslim, byť každý jinak a v rozdílné míře, pokládá za součást ještě jiného a mnohdy odlišně zavazujícího společenství náboženství, tradice či kultury islámu? Radikalizace islámu a zmnožování viditelných projevů islámu diskusi na toto téma dále vyhrocuje. Obojí svádí a usnadňuje vidět ve všech muslimech „pátou kolonu“ islamistické invaze či rozmachu nesnášenlivého náboženství.

16.9.2014 v 13:35 | Karma: 36,21 | Přečteno: 6579x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Müller

Korán a ignorance

Diskuse o islámu na Západě se nese ve znamení zúženého pohledu. Buď se mluví výhradně o sociálním jevu anebo o aktualitách, které činí z islámu zdroj násilí, nevraživosti a náboženské nesnášenlivosti. Mizí tak povědomí o tom, že islám má duchovní dimenzi. K tomu přispívá i ignorance, neznalost tohoto náboženství u bezvěrců, věřících i laxních křesťanů a koneckonců i u samotných muslimů.

13.8.2014 v 13:58 | Karma: 36,09 | Přečteno: 7974x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil

29. května 2024  15:12

Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život

31. května 2024  13:12,  aktualizováno  18:49

Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...

Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla

29. května 2024  13:51

Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...

Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony

31. května 2024

Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...

Starosta platil vědmu z obecního rozpočtu. Věřil, že mluví s jeho mrtvým otcem

1. června 2024  18:17

Francouzský starosta Gilles d’Ettore skončil ve vazbě poté, co naletěl vědmě oblíbené mezi tamní...

Problémovou čtvrť ovládl islám. Vrací se tam klid a ze Švédů je malá menšina

1. června 2024  18:06

Migrace a problém se začleňováním migrantů do společnosti je ve Švédsku důležitým tématem voleb do...

Nikdo mi neřekl, jak o jizvy pečovat, říká zakladatelka organizace Císařovnám

1. června 2024  17:32

Seriál Před pěti lety čekala Eva Zubec svého prvního syna. Během porodu lékaři vyhodnotili, že bude muset...

V Indii po šesti týdnech skončily parlamentní volby. Očekává se vítězství Módího

1. června 2024  17:30

V sobotu završila Indie po šesti týdnech proces parlamentních voleb, ve kterých současný premiér...

  • Počet článků 263
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2517x
Filosof, historik, arabista, publicista a pozorovatel současného světa, na který zírá většinou z Paříže, kde žije.

Seznam rubrik