O dobrých důvodech věřit na Ježíška
Před půl stoletím napsal francouzský etnolog Claude Lévi-Strauss článek, v němž tvrdí, že vírou ve vánočního dárce se oživuje prastará zvyklost. Už starověcí Římané nebo američtí Indiáni si tímto způsobem zaháněli myšlenky na smrt oslavou svých dětí.
Na Ježíšek myslí i sociologové. Proč jako děti věříme na Ježíška? A proč tak kolem sedmého roku života na něj věřit přestáváme? V knize „Život a smrt kolektivní víry“ píše sociolog Bronner, že k takovému počínání máme vždy „dobré důvody“, které nepostrádají racionalitu. I v dětství spočívalo naše věření na hmatatelných důkazech. Ježíšek odpověděl na naše psaní, v nichž se vyslovovala přání, a pod stromečkem jsme nalézali dárky s tím, po čem jsme toužili. Splněná přání navíc stvrzovala autoritu a věrohodnost toho, co nám rodiče a dospělí říkali.
I opuštění víry v Ježíška má své racionální jadérko. Ježíšek neobstojí v množících se pochybnostech „technického“ rázu. Neviditelný, leč v lidské podobě představitelný. Přichází odněkud z dálavy všechny obdarovat. Copak to může zvládnout? Právě narozen a přes dva tisíce let stár? Nebo víru zviklá „konkurence“ v podobě kamarádů, kteří prohlašují, že dárky dávají pod stromeček rodiče. Nejčastěji ovšem vstoupí do hry nějaký náhle zjištěný „nesoulad“, vnější prvek ničící naráz věrohodnost mýtu. Může to být třeba tatínkova papuče čouhající z papanoëlského převleku či zapomenutá cenovka na dárku.
Vzdor tomu všemu nad jednou sociologickou záhadou vánočního věření otazník zůstává. Zdravý rozum je na ni krátký. Proč člověk, sotva přestane na Ježíška věřit, začne povzbuzovat v tomto věření nejprve mladší sourozence a pak své vlastní děti? Ohniskem této záhady je rituál obdarovávání. Badatelé ho pokládají za ústřední bod celého ježíškovského mýtu. Dáváním druhému se na scénu vynášejí vazby spojující členy společenství. Vánočním ježíškovským rituálem oslavuje rodina samu sebe.
Již před řadou let zveřejnil francouzský etnolog Marcel Mauss ve svém „Eseji o daru“ výsledky šetření ohledně společenských dopadů závazku, který vyplývá z obdarovávání. Tady lze najít klíč odemykající vrátka do říše naší záhady. Věření na Ježíška a jeho vehementní prosazování je výrazem snahy zastřít skutečné dárce. Není to zbytečné. Slouží se tak psychologické rovnováze osobností, která se v dítěti rodí a utváří. Praxe obdarovávání jaksi anonymního, prostřednictvím nějaké mýtické či pohádkové bytosti, symbolicky osvobozuje děti od tíhy dluhu, který mají vůči svým rodičům.
Vánoční Ježíšek je garant klidu a míru v rodině. Má sílu posloužit také smíru ve společnosti? Miminko či stařec, nečekáme od něho příliš? Co mu tak trochu pomoci? Se sympatickou iniciativu přišla před padesáti lety francouzská pošta. Od té doby každoročně odpovídá na tisíce dopisů adresovaných papa Noëlovi, francouzskému „Ježíškovi“.
V tom dopisu, který veřejně uchovává „ježíškovskou“ víru, se píše: „Mé milé dítko, Tvůj laskavý dopis mně udělal velkou radost. Posílám Ti svoji podobenku. Jak vidíš, pošťak mě našel. Je to šikovný pán. Dostal jsem mnoho objednávek. A tak nevím, zda Ti budu moci všechno, co si přeješ, přinést. Jsem už starý a občas se pletu. Musí se mi odpouštět. Nezlob a uč se! Moc Tě zdravím. Papa Noël“.
Podnět k „nebeské“ reakci na dětskou korespondenci dala dnes již zesnulá Francoise Doltoová, renomovaná dětská psycholožka. Vlastní rukou sepsala list dítěti od vánočního tatíka. A tak i ve Francii, která se úzkostlivě vyhýbá „náboženskosti“ ve veřejných a státních službách, se instituce s celospolečenským dosahem snaží uchovávat nebo alespoň neničit mýtus. Ten se dá sice ironizovat, zvláště když z něho činí spotřební doba jen honbu za dárky. Ovšem zesměšňovat jeho čisté a zdravé jádro by bylo hloupé. Dětem „víra na Ježíška“ neubližuje, spíše naopak, a společnosti neškodí.
Zdeněk Müller
E la nave va
Třetí říjnovou neděli zavěsil iDnes na svou hlavní stránku rozhovor o aktualitách islámu. Nechme stranou více jako pět stovek reakcí. Bezprostředně po zveřejnění interview se projevil i populární bloger iDnesu. Na tzv. soukromém blogu využil nebo lépe zneužil text rozhovoru. Změnil, jak sám uvedl, „jen dvě slova“ – islám a islamismus přelepil pojmy nacismus a národní socialismus – a autorovo jméno zkomolil při zachování jeho německé podoby.
Zdeněk Müller
Šátkem to začíná a terorem končí?
„Dívat se na islám jako na jedno z monoteistickych náboženství je strašná chyba“. Pan Petr Voříšek reaguje těmito slovy na můj blog „Islámské šátky v Čechách“, zveřejněný 5.10. 2014 na serveru aktualne.cz. Soudím, že názor pana Voříška stojí za diskusi. Dovoluji si ho zveřejnit a reagovat na něj.
Zdeněk Müller
Islám na vlně duchovnosti
Když dnes islám tolik zneklidňuje Evropany, není to také proto, že v nich vyvolává špatné svědomí? Pokud jsou k sobě upřímní, měli by si položit otázku, co jsme udělali a děláme my, pokrokoví, vzdělaní, sebevědomí, se svým náboženským dědictvím?
Zdeněk Müller
Viditelné a neviditelné v islámu
Po léta se vede francouzská debata o tom, jak se má či nemá zdejší společnost dívat na své muslimy. Doprovází ji otázka jednou vyřčená, leč povětšinou nevyřčená: Jsou našimi občany nebo nejsou? A jak dalece mohou být našimi občany, když se vnitřně muslim, byť každý jinak a v rozdílné míře, pokládá za součást ještě jiného a mnohdy odlišně zavazujícího společenství náboženství, tradice či kultury islámu? Radikalizace islámu a zmnožování viditelných projevů islámu diskusi na toto téma dále vyhrocuje. Obojí svádí a usnadňuje vidět ve všech muslimech „pátou kolonu“ islamistické invaze či rozmachu nesnášenlivého náboženství.
Zdeněk Müller
Korán a ignorance
Diskuse o islámu na Západě se nese ve znamení zúženého pohledu. Buď se mluví výhradně o sociálním jevu anebo o aktualitách, které činí z islámu zdroj násilí, nevraživosti a náboženské nesnášenlivosti. Mizí tak povědomí o tom, že islám má duchovní dimenzi. K tomu přispívá i ignorance, neznalost tohoto náboženství u bezvěrců, věřících i laxních křesťanů a koneckonců i u samotných muslimů.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Novodobí husaři. Polsko zná podobu F-35, budou bez červeno-bílé šachovnice
V polských ozbrojených silách se zakrátko opět objeví husaři. Nikoliv však jako těžká kavalérie,...
Tahač s tankem a osobák zastavily, kamion už ne. Nehodu u Bohumína nepřežil člověk
Při nehodě tří aut zemřel na dálnici D1 mezi Bohumínem a Polskem jeden člověk, další dva jsou...
Prokremelští motorkáři přijeli do Brna, Foldyna se k nim přidá v Praze
Kontroverzní klub motorkářů Noční vlci, který podporuje ruského diktátora Vladimira Putina, se s...
Ňadra ze všech úhlů. Benátky vystavují nadčasovou a kdysi cenzurovanou krásu
Jaké je jedno z nejranějších a nejtrvalejších témat v umění – a zároveň jedno z nejvíce...
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....
- Počet článků 263
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2517x