že se ptám

Jak vlastně probíhá takový soud událostí před 50-60 lety? Většina lidí co by mohla něco osvědčit už je dávno po smrti. Těch pár co zbylo si těžko něco vybavují.Z běžných dokumentů té doby zbylo strašně málo,tendenčně vybráno a zapracováno do archivů... Hmotné důkazy,možnost ohledání na místě činu, rekonstrukce,..nic takového už samozřejmě možné není.

Každopádně, se vlastně ptám co vlastně ten soud řeší a soudí? Nabízí se 2 varianty, s naprosto  rozdílným možným výsledkem.Buď se znovu řeší vinu žalovaného.Potom, z hlediska absence dnes  dostupných důkazů, svědků (viz výše) dojde k názoru že ten člověk je nevinen.

Naopak,pokud by vyžadoval jakési odvolání,přešetření tehdejšího rozsudku,bylo by to zcela naopak. Tedy soud by vzal v úvahu tehdy přednesené výpovědi, důkazy,dokumenty. A žádal, aby mu obviněný přednesl nějaké nové výpovědi,důkazy,atd,které prokáží jeho nevinu.Což by se povedlo jen těžko

Re: že se ptám

mě to přijde divné. stopy důkazů se v čase pomalu vytrácí a prohlásit někoho odsouzeného za nevinného, protože dnes, po 50, 100 letech, nejsme schopni jeho vinu prokázat, nebo soudci nejsou ochotni na sebe vzít to břemeno odsuzujícího rozsudku, je zvrácené. pochopitelně se to netýká justičních omylů, kdy třeba na základě stop dna po letech odsoudí správného pachatele apod. ale tohle může pokračovat až kam? za sto let k revizi norimberských procesů, protože prapraděda göring přece nebyl tak špatný, měl rád pejsky a hitlera možná nesnášel?