fajn čtení

 nejsem odborník, ale mě to připadlo jako takové poetické čtení !

Je to vystizne...

shodou okolnosti jsem byl o vikendu ve Francii, letos podruhe, a myslim ze tam jeste letos pojedu, mam veskrze pozitivni dojmy. Nejen francouzska kuchyn je  skvela. Francouzi jsou taky fajn, aspon ti, co nas pozvali nahodou na jednu oslavu, ktera se konala prima na pobrezi Atlantiku na fantastickem miste, ve starobylem podloubi ve skale nad oceanem, bylo to fakt hodne v poho. Urcite jsou to tak trochu herci, a libi se mi, jak umi byt hrdi a sarmantni, napr. jako jedna moje kamaradka, co tu studuje...ta v sobe Francouze nezapre a je to fakt zabava nekdy ji jen sledovat :). Jen se obavam, aby na tu svou pohostinnost trochu nedojeli...byla by to skoda.

Když jsem si četla

Váš článek, připomnělo  mi to mentalitu francouzů krásně popsanou  prostřednictvým postavy  Angeliky de Sanse de Montenloup.

Skoda

ze si vas clanek neprecte vice ctenaru. Mozna by se tim zvysila nadeje, ze se neodebereme podobnou cestou, jako Francouzi a tak jak nam to nsmeruji socialiste v Bruselu.

Máte pravdu, snad v každém

z nich je kousek herce, jsou tak nějak ležérnější než my a hlavně se neberou tak smrtelně vážně. Mám je ráda a ráda do Francie už skoro 20 let jezdím, takže už je znám. Nemají "blbou náladu", dělají si legraci sami ze sebe a hlavně umějí žít a vychutnat život. Letos jedu do Francie znovu a už se těším jak pookřeji...

Hezky a výstižně napsáno

Skutečnost je podle mne taková, jak jste ji popsal.

Problém nastává, když se hra na pravdu začne vydávat za pravdu samu a to absolutní. Pak z toho vnikne "vítězství" pravdy a lásky.... A zbytek již známe....