Deprese není kavárenský příběh

Pár poznámek k depresím. Deprese, přesněji řečeno depresivní porucha nálady, je onemocnění, které pronásleduje celý civilizovaný svět. Neustále můžeme sledovat vzestupný trend počtu depresí. A také spotřeba antidepresiv prudce stoupá. Dnes se lidé nestydí za to, přiznat, že mají deprese. Je nepochybné, že příčinou vlastní deprese je porucha ve využití látky nazývané serotonin. Tato látka je emocionálně v mozku (diencefalon) nezbytná k vytváření přiměřené či dobré nálady. Užívání antidepresiv však má charakter vytírání louže vody, které se stále opakuje, protože jsme nezavřeli kohoutek, odkud voda přitéká.

Kde se bere porucha serotoninu a následně tím deprese? Starověcí Číňané neznali funkci orgánu tak, jak ji známe dnes. Považovali jej za zdroj energie a za nositele určitých emocionálních kvalit. Není jich mnoho. Deprese. Agrese. Úzkost. Starosti. Strach. A pak už jsou všechno jen synonyma těchto výrazů. Jestliže emocionální patologie přestoupila únosnou míru jednotlivých orgánů, šíří se do dalších částí organismu, kde se usazuje v jednotlivých orgánech, tkáních či částech mozku. A tak mohou trpět emocionální patologií naše klouby, uši, oči, anebo části mozku, kde se rozhoduje o naší náladě.

Existenciální stres a starosti

Základní emoce jsou v této civilizaci dvě: existenciální stres, tedy obavy o svoji existenci, o budoucnost. Čím větší máme majetek, čím vyšší životní úroveň máme, tím se zvyšuje náš existenciální stres. Čím více víme o světě, čím hlouběji řízení tohoto světa vidíme, tím je náš existenciální stres silnější. Existenciální stres a obrana proti němu umožňují přežít individuu. Druhou silnou emocí jsou starosti, a z toho vyplývající odpovědnost, plánování a obavy ze sociální inzultace. Tato emoce nám umožňuje žít ve skupině, tlupě, ve společnosti. Naše civilizace výrazně podporuje vznik těchto emocí a stresů z nich vznikajících.

Orgány, které podle tradiční čínské medicíny zpracovávají tyto emoce, jsou játra a slezina. Při neschopnosti unést tak silnou emocionální zátěž se tato šíří jako informace do celého organismu. Lidský mozek je složitý a lze říci, že první reaguje na negativní sílu těchto emocionálních stresů. Náš emocionální nervový systém (limbický systém) je nesmírně komplikovaný a nemá na tomto světě obdoby. Čím je systém komplikovanější, tím snadněji trpí poruchami. V limbickém systému a i dalších orgánech, které spoluprodukují serotonin, jako je například střevní nervový systém, nebo plíce, vznikají mikrobiální ložiska jako zdroj patologických signálů. To má za následek poruchu metabolismu, poruchu produkce a využití serotoninu.

Chceme-li cíleně zabránit vzniku depresí a chceme-li kauzálně deprese léčit, musíme se dostat k těmto hlubokým zdrojům emocionální patologie, a to u každého individuálně. Chod a charakter společnosti nezměníme. Proto se musíme naučit různými formami psychoterapie, sebeanalýzy, relaxace, ale i řadou emocionálních očistných technik zbavit zdroje těchto stresů. Emocionální stres nebudeme chápat jako kavárenský příběh, jako povídku, ale budeme ji chápat jako kompjůterový program, jejž je mozek schopen si pamatovat a který pak působí ve smyslu počítačového viru. Narušuje metabolismus serotoninu, narušuje naši emocionalitu. Nad takým postupem by se měl zamyslet každý z nás a nemusí nechat jedině v rukách lékaře. Jde o individuální zodpovědnost vůči  sobě samému.