„Nemám co na sebe!“ Slova, kterými pravidelně začíná den mnohých z nás, a přitom vyhazujeme z přecpané skříně jeden kus oblečení za druhým. Nechápeme, proč tu ten "kus hadru" zabírá místo, když už se do něj stejně dávno nevejdeme. Jednoho dne dojdeme tedy k myšlence, že je s tím třeba něco udělat. V naivní představě, jak tu naši skříň pročistíme a zbavíme přebytečných kusů oblečení, přineseme velké pytle a začneme. Pomalu s rozvahou prohlížíme obsah skříně. Snažíme se spočítat, kolik velikostí je třeba zhubnout, případně přibrat, abychom se do příslušného kusu oblečení vešli. „Pár centimetrů, to zas tak moc přece není. Do letošního léta to sice neobléknu, ale přijde další, tak to tu prostě nechám další rok.“ Na jednu stranu dobrá motivace jak se zbavit do příštího léta přebytečných kil, ale ruku na srdce, za pár dní si už na příslušný slib nevzpomeneme. Po chvíli docházíme k závěru, že i to nejroztrhanější triko není tak hrozné na to, abychom ho vyhodili, skříň zavíráme a pytle zejí i nadále prázdnotou.
Jednou z nejhorších bariér, jak věci roztřídit a nepotřebné vyhodit, je věta „Někdy se to hodí“. Říkám vám jediné - nehodí, nevyužijete, nebudete potřebovat ani postrádat. Vše závisí na tom jediném krůčku, tedy rozhodnutí se.
Další důvod, proč skladujeme vše, co jsme kdy dostali nebo si koupili, je určitá závislost na svých věcech. Sice je nepotřebujeme, ale víme, že tam někde jsou a především, jsou přeci naše. Copak se budeme zbavovat svých vlastních věcí?
Připustíme-li si fakt, že bychom se jich zbavit mohli, objeví se zde další myšlenka, jak s nimi naložit a kam je odložit. Ať z toho alespoň něco mám! Naložíte plné pytle a následně s velkou pompou nastoupíte před ředitele velkoobchodu s oblečením s tím, že i když se vám ani trochu nechce, jim to tedy prodáte. Pokud by se vám podařil menší zázrak a věci jste nikoliv udali, nýbrž prodali, určitě ze zisku nepokryjete ani náklady na benzín do velkoobchodu. V maloobchodech typu Second hand, kterých je nespočet také neuspějete, neboť zboží nakupují ve velkém právě z velkoobchodů.
Zapomeňte tedy na nápady vše alespoň výnosně zpeněžit. Pro ty, kteří se již probírají svými skříněmi i ty, kteří se stále ještě nemohou rozhodnout, zda se pustit do generálního úklidu, případně co udělat s vyřazeným oblečením, uvádím řešení.
Pytle, které roztřídíte, odvezte do některého z kontejnerů na použitý textil sdružení Diakonie, což je organizace pomáhající lidem, kteří se z různých důvodů ocitli v krizové životní situaci na okraji společnosti. Cílem sdružení je osamostatnění těchto občanů, aby mohli najít opět své místo ve společnosti. Jednou z jejích prospěšných aktivit je i sběr obnošeného oblečení, textilu a obuvi, který je následně předáván potřebným nebo průmyslově zpracován, tedy za účelem jeho dalšího využití.
Tato organizace zároveň zajišťuje i svozy oblečení, případně je možné domluvit vlastní zorganizování sbírky použitého ošacení.
Peníze nedostanete, ale budete vědět, že jste udělali dobrou věc. Vždyť „charita“ nemusí být vždy pouze o penězích. Nejen že věci, které již nepotřebujete, využijí lidé, kteří si je nemohou koupit jako my ostatní, ale i to, že se tito lidé mohou podílet na zpracování sbírek textilu a tím i určitým způsobem zapojit do pracovního procesu.
Tento projekt mohl vzniknout na základě dotací krajů a jeho působnost je dnes celorepubliková. I když jde o dobrý projekt, i zde samozřejmě dochází k vybírání kontejnerů určených pro odložené oblečení a textil a rozebírání věcí osobami, které k tomu nejsou pověřeny. Chcete-li mít jistotu, že vámi odložené věci splní účel, ke kterému jste je poskytli, odložte textil do některého z kontejnerů umístěných v areálu Technických služeb. Je zde menší pravděpodobnost, že kalhoty, které jste vložili do kontejneru, naleznete o den později o pár ulic dále pohozené na zemi.
Sběrná místa kontejnerů naleznete zde.
