Tato diskuse mne velmi zaujala, moje partnerka se léčila 2krát, dvacet let už nepije. Pro mne i dvě děti to bylo jedno z nejtěžších období. Dnes už děti mají své rodiny, žijeme sami, děti nás navštěvují a zdá se být vše na první pohled v pořádku. Ale že bych byl šťastný, to říci nemohu. Žena se naprosto změnila, dalo by se říci, že autorka popsala její dnešní stav dost výstižně. Mnohokrát mne napadlo, že samotnému by mi bylo lépe. Ale vím, že to neudělám, ženu neopustím a děti, i když mají své rodiny, tím zatěžovat nebudu.Myslím, že vyléčení je jen jeden stupeň, ale pokud se manželství nerozpadlo, měla by být nějaká poradna pro partnery, kteří s vyléčeným alkoholikem nadále žijí. Neznám zkušenosti jiných. Ale za tuto diskusi děkuji, třeba mi pomůže. Zdraví Jindra

Předně podotknu.. ať se to radši přehání s odsouzením alkoholu na tuto stranu

než že se tomu dá volný průběh, svádění alkoholem je na každém rohu.. 

a skončí to špatně s nemalou částí naší společnost..  

(k Arabům a jejich protialkoholickému pokrytectví snad máme pořád dost daleko.) 

Ale jinak.. nemůžu si pomoci.. paní autorka to s těmi zobecňovanými negativy v povahových vlastnostech abstinentů trochu přehání... 

Prý:..lidé, kteří dají abstinentovi šanci prý "narazí".. abstinenti jsou prý jen "skvělí herci", 

jsou to "neskuteční pokrytci".. "srdce z kamene".. atd.atd. 

Že by třeba autorka vysekla kousek pochvaly za ohromný kus práce, který musí alkoholik předvést, aby se stal tím "pokrytcem" tj. abstinentem... to ne.. 

to autorku koukám ani nenapadne. .. Ale dokážu to pochopit... nějaký alkoholik a později abstinent ji asi hodně ublížil.. a to je pak hodně hodně těžké se od toho oprostit. .. 

Ale jak jsem již psal na začátku... radši ať se to přehání na tuto stranu! 

Ač jsou na Váš článek mezi diskutujícími vesměs záporné odezvy, já děkuji za výbornou úvahu. Mnohé mi, po setkání s vyléčeným alkoholikem, osvětlilo.

Ta zavislost je opravdu asi neprekonatelna. Alkoholik v pokrocilem stadiu je strizlivy jen kdyz se probudi. A to ma depresi, diky ktere nemuze vubec normalne fungovat. A tak si da par frtanu diky kterym ziska par hodin, kdy na sve okoli pusobi celkem normalnim dojmem.

To ze pil poznate jen podle jeho zvysene agresivity, vesinou jen verbalni.

Viz nedavne Hovory z Lan pana presidenta.

Není to hezké čtení.Vyznívá to,jakoby jste chtěla všechny alkoholiky odradit od abstinence.S jakou to hrůzou,co je čeká,se musí smířit,když začnou abstinovat.Budou z nich pokrytci a taky tak trochu na hlavu.Znám plno nepijících alkoholiků a jejich rodin,co jsou v životě šťastni a spokojeni,že to dokázali a žijí plnohodnotně,bez jakékoliv pokrytecké a psychické újmy,i bez hereckých výkonů.Ba dokonce naopak,dovedou žít mnohem šťastněji,než ti "normální".Asi jste měla smůlu,že jste na ně nenarazila,ale věřte,že existují.

"I když se tedy abstinent přestane vyhýbat alkoholu, jeho tělo a psychika jsou již navždy postiženy."

Vážená, máte logiku psychologů posílajících lidi do odmašťováků za to, že se jednou dvakrát do měsíce zkárují. To by tam, mimochodem, skončilo minimálně půl národa, který se pátek co pátek opíjí. Dovedete si představit abstinenta, aniž by byl léčen? Člověka, který se stal abstinentem z vlastního rozhodnutí? Člověka, který dodnes se zálibou čichá z láhve vůni slivovice a nemá strach z alkoholu, jak tomu "léčitelé" učí své oběti? Myslím, že nevyléčitelná nemoc jsou podobné názory, které zde prezentujete.Lék na žádnou drogu neexistuje. Vždy je to jen o vůli nebo o vymývání mozků.

Je to složitější než píšete. Skutečný alkoholik už svoji zavislost neovláda. Takže z tohoto pohledu je vyléčný alkoholik vyléčený a abstinent. Skutečného alkoholika ze závislosti nikdo nevyléčí.

Sami se označují jako abstinující alkoholici. Což ale nic nemění na tom, že článek je přinejmenším zvláštní.

"Většina lidí, kteří byli závislí na alkoholu o sobě tvrdí, že jsou vyléčenými alkoholiky, tedy abstinenty"

To bych neřekla. Znám dva lidi, kteří úspěšně absolvovali protialkoholní léčbu (nepijí deset a více let) Nikdo z nich o sobě netvrdí, že je abstinent. Buď řeknou prostě "nepiju" a dál se o tom nešíří, nebo řeknou "jsem abstinující alkoholik, byl jsem na léčení." V těch pojmech mají poměrně jasno, i v léčebných programech jim rozdíl mezi "abstinentem" a "abstinujícím alkoholikem" poměrně důkladně vysvětlují. A ten závěrečný odstavec o "pokrytectví" moc nechápu. Co jste tím chtěla říct? Já si tedy u abstinujících alkoholiků žádného pokrytectví nikdy nevšimla, ti, co znám já, jsou naopak schopní takové sebereflexe, jako málokdo.