Magdalena Suchankova
Po mém odchodu, raději místo neosobního hrobu na cizím hřbitově, postavte lavičku tam, kde vychází slunce, a mé zpustošené a dušeprázdné tělo darujte přírodě, nechť život v podobě stromu lípy dál vzkvétá.
I am who I am. Who am I?
After I'm gone, instead of an impersonal grave in a foreign cemetery, put a bench where the sun comes up, and donate my devastated and soulless body to nature, let life continue to flourish in the form of a linden tree.
Magdalena Suchankova
Prosinec, čas rozjímání
Pokud se najdeme v situaci, která nás nutí k zamyšlení a vyvolává v nás otázky, na které okamžitě nemáme odpovědi, jedná se o vzácnou chvíli.
Magdalena Suchankova
Září, měsíc, který září
Jediný pravý diamant na tomto světě je tvé srdce. Pečuj o něj s něhou a tvaruj jej do dokonalosti, nechť svým duhovým třpytem rozjasní i tu nejsmutnější duši. Duše v nás, z nás dělá člověka. A tvé srdce je jejím šperkem.
Magdalena Suchankova
Srpen, čas sklizně
Jsem tady a teď. Nový den začíná a spolu s ním i nové začátky, nové naděje, nové lásky, nové odpuštění, nové šance, nové konce. Jsem připravená s pokorou přijmout vše, co mi nový den přinese, se vší úctou k životu samotnému.
Magdalena Suchankova
Z deníku
08.07.2025 Když se dívám na krásu vycházejícího slunce, dívám se na východ, kde za obzorem skrývá se Evropa. A když slunci mávám s přáním hezkého rána, zdravím se s Vámi. Se všemi mými milovanými.
