Pomáhat a chránit

Pomáhat a chránit-aneb drogy a my

Za poslední dobu jsem si přečetl mnoho příspěvků a článků v denním tisku,shlédl reportáže ve zprávách na televizní obrazovce,které se věnují boje proti drogám.A to v jakékoliv formě.Ať už se jedná o dealery,narkomany či překupníky.

Jsou zaznamenávány úspěšné zásahy policie,odhalené pěstírny konopí a podobně.Pro mě zajímavým paradoxem je to,že do této kategorie patří i případy lidí těžce nemocných,kterým třeba marihuana v některé z forem použití bývá jedinou pomocí ve zmírnění utrpení a bolesti.

Zarážející pro mě je to,že i tito lidé jsou mnohdy trestně stíháni.

Nyní mé zkušenosti s tímto problémem,které jsou trošku odlišné.

Jako dosti častý návštěvník Prahy,využívající k cestování  našich drah,si připadám jako na jiné planetě.O tom,že je Pražské hlavní nádraží v přestavbě většina z nás i ví.Co se ale děje v okolí ,obzvláště před ním-to je ta černá kaňka,která je paradoxem všech těch úspěchů v boji proti kriminalitě.Zde se s drogou čile obchoduje,veřejně se aplikuje a to před zraky většiny lidí.Policie sice dost často tyto prostory kontroluje,ale tyto živly jsou informováni,takže je vše v pořádku.Pokud  náhodou někoho kontrolují tak se stejně nic neděje,neboť malé množství vlastně vyhovuje zákonu.

Proto většina lidí chvátá z této nádherné vstupní brány velkoměsta.A ani já nechci skončit  s kudlou  v zádech.

Až budou pořádné zákony,situace se možná  zlepší , policie pak bude opravdu  na svém místě a bude se držet svého loga:“Pomáhat a chránit“.

Budeme všichni doufat že se nebudeme muset mnohdy opravdu bát?