Svět je plnej podivností

Tak jsme šli dál. Na světě není cesty, co by nikam nevedla.

Ach, jak dlouho jsme my už šli! 

Dlouhá cesta vede vždy k velkým cílům.

A náš cíl opravdu velký byl.

Jako vše, co přesahuje lidské vnímání.

Jako vše nepředstavitelné.

Náš cíl byl velký jako žádný z cílů.

Náš cíl byl daleko.

Náš cíl…

Mohli bychom si povídat.

Povídat?

Ano,… vyprávěj mi něco o sobě!

Eh…ehm…

Notak! Řekni mi úplně všechno, bez přetvářky, bez cenzury. Naprosto se mi otevři.

No…já…

Dobrá, uděláme dohodu. Ty mi o sobě povíš všechno. A já ti na oplátku o sobě nepovím vůbec nic.

Proč, Marshale?

Protože potom si budeme kvit. Já budu o tobě všechno vědět, ty budeš všechno tušit.

Chcete tím říct, že si navzájem nemůžeme sdělit nic nového?

Máš snad takové tušení?

Dobrá, Marshale. Rozumím vám. Nezastavujme a povídejme si. Miluju absurditu.

…

Tak jsme šli dál a kolem nás se sesouvala rozsvícená okna mrakodrapů.

Řítila se k samotným základům měst spolu s prachem a sutinami.

A občas padala pomalu, ale vždycky předtím nejdřív zhasla.

Země se pak pokaždé rozzářila.

Jako supernova.

Tak jsme šli dál a o ničem nevěděli.

Šli jsme temným podzemním tunelem.

Kde světlo je jako mýtus.

Jako legenda.

Jako sen.

Marshale, chtěla bych vám toho tolik říct.

Povídej.

Ale hlavně bych chtěla, abyste mi řekl, jestli si myslíte to samé.

Povídej.

Vlastně ne! Chtěla bych, abyste mi řekl, ŽE si myslíte to samé!

Povídej.

…

…

Někdy je lepší mlčet, Marshale.

Ano, …především, pokud „mlčet“ znamená „doufat“.

Tak jsme šli dál

A stali jsme se

Přímočaře myslící entitou

Nekonečnou polemikou

Továrnou na blbosti

Absolutnem

Marshale, kam vlastně jdeme?

Tam, kam chceme jít.

To ano, ale…chci říct…máme vůbec na vybranou?

Nechceš tam snad jít?!

Proč se mě nezeptáte, jestli nechci někam jít víc?

Protože to není možné.

Má smysl definovat „možnost“? Má smysl definovat… „rozhodnutí“?

To musíš sama rozhodnout.

Svět je plnej podivností

Svět je plnej

Tak jsme šli dál

a každý koho jsme potkali, pocházel z daleka.

…

Marshale, moje myšlenky nejsou v porovnání s myšlenkami ostatních lidí nijak výjimečné, viďte?

Tahle…tahle ano.

…

Existují místa, kam je opravdu těžké se dostat.

Tak těžké, že musíte dát všanc všechno, co máte.

Tak těžké, že musíte dát všanc všechno, co nemáte.

Existují místa, kam nikdy nedojdete dvakrát.

Ale hlavně…

Existuje místo, odkud byste se nikdy, nikdy neměli vracet.

Marshale, kdy tohle skončí?

Tohle všechno?

Jo, všechno.

Nevím, ale můžeš začít.