Když si spočítáte kolik je zaměstnanců významných bank včetně zaměstnanců bývalých a jaká je průměrná sebevražednost v populaci, vyjde vám že u bankéřů je sebevražednost výrazně nižší (není divu u dobře placených pozic). Pokud se omezíme na výše postavené bankéře (tj. dejme tomu jeden z dvaceti?) tak zhruba vychází že sebevražednost je na úrovni normy (já jsem to počítal). Takže není důvod hledat sjednocující motiv. Ty případné motivy které navrhujete: ad1. Kdyby někdo věděl, že se bankovní sektor hroutí s takovou jistotou že by byl schopen spáchat i sebevraždu, tak spíš než aby jí spáchal by se na tom snažil do budoucna vydělat (kdybych jako zaměstnanec banky věděl že se banky zhroutí, prostě bych si našel práci jinde, vybral úspory a zajistil se ve zlatě, nebo nemovitostech). A jak by to jeden mohl vědět s takovou jistotou a většina jeho kolegů skoro vůbec? ad2. Takový důvod bych bral kdyby se jednalo o nějakou skupinu na dané pozici (třeba analytici risku na něco přišli) ale o jakou tajnou informaci by mohlo jít u pozic náhodných (ekonom, trader, bývalý ředitel, bývalý analytik...)?
