nepromyšlený, nekompetentní příspěvek

Já myslím, že je to jinak.

Že ta nevraživost některých "starousedlíků" k emigrantům plyne z vnitřního pocitu zahanbení toho kdo sklonil hlavu a přistoupil na lež a totalitní praktiky, vůči někomu kdo tu hlavu nesklonil. Vůči někomu kdo odešel za svobodou, kdo měl tu osobní statečnost začít znovu a jinde, sice materiálně znevýhodněn ale s nedočenou ctí.

Re: Já myslím, že je to jinak.

Diky, Viveko. Mam vzdy smutny pocit, kdyz se dostanu do nejake diskuse pod clanky na toto tema. Nemohu to svym kanadskym, svycarskym, nemeckym a rakouskym pratelum vysvetlit, ze se v jednom narodu muzou najit lide, kteri mohou zlehcovat a zesmesnovat touhu po svobode. Svycari se mi v tomto zamlouvaji nejvice, jsou vzdy pripraveni odejit nekam, kde muzou roztahnout lokty, protoze je zeme mala a farmy velikosti dlane, dostava farmu vzdy nejstarsi syn, ti ostatni se vetsinou rozhodnou pro studium, nebo odchod do ciziny. Diky temer hermetickemu uzavreni nasi republiky zadny obcan svobodne nemohl vycestovat. Umirali na hranicich a v nejlepsim byli chyceni, vse zabaveno a zavreni. To se stalo me matce v 48. .....pet let ztraceneho zivota pro mladou zenu, ktera se provinila tim, ze chtela zit ve svobodnem svete? Bratr na ni cekal v Norimbergu. V roce 1968 - 5 dni po osvobozeni vojsky Warsavskeho paktu, jsme vyjeli.

Nejde jen o ramec odkazu

Jde take o jiny pohled na svet, protoze si v cizine nutne osvojite cizi jazyk a v jinem jazyce vypada svet jinak.

Doporucuji Watzlawick: Wie wirklich ist die Wirklichket a zejmena Guy Detscher: Im Spiegel der Sprache - Warum die Welt in anderen Sprachen anders aussieht (anglicky titul Through the language glass - how words colour your world)

Re: Nejde jen o ramec odkazu

díky za tipy, ty německé si moc nepřečtu, ale ten anglický si zkusím dohledat. O souvislostech mezi způsobem myšlení a jazykem, ve kterém přemýšlím jsem se dozvěděl teprve nedávno a doposud jsem si nenašel čas o tom nastudovat něco víc. Takže ještě jednou děkuji.

Autore

Váš příspěvek je zbytečně polarizující, celkem nepřesný a patrně záměrně se vyhýbáte exilu.

Proti vašemu článku nemám námitky, až na pár maličkostí -

protože mě zminujete jménem, byli to mí rodiče, kteří byli ti, kterým říkáte "emigranti", i když by bylo přesnější: političtí exulanti. Rovněž v mém sporu s blogerem panem Olšerem NENAJDETE ani v jednom případě "osobní napadání" na rozdíl od něho vůči mě. To je důležité. Moje námitky jsou k jeho překrucování faktů, které výběrově používá k omlouvání historických zločinů komunistických totalitních režimů a až patalogická nenávist vůči USA. Kdyby jste pečivě četl mých pár článků, zjistil by jste - že nikterak nekriticky neoslavuji svoji vlast. S panem Olšerem jsem se pokoušel navázat věcnou diskuzi konkrétně o tom, kterak píše o Číně (potažmu o Tibetu), ale i když mi nakonec slíbil v soukromé korespondenci odpovědět na některé otázky, dodnes mlčí. Osobně nepovažuji blog a diskuze za tak důležité v životě člověka, aby se o tom psalo. Jde spíše o pokus vzájemné výměny názorů - a ti, kteří to nedokáží na tom nic nezmění.

Šimon Achenbach

Re: Proti vašemu článku nemám námitky, až na pár maličkostí -

Děkuji pane Achenbachu za váš názor. Já váš "duel" s panem Olšerem nezmiňoval proto, že by Vaše články nutně splňovaly všechny ty znaky, které jsem vyjmenoval. Co rozhodně ten spor splňoval je rozdílný pohled na určité věci, respektive poměrně velká míra nedorozumění, kterou jsem z vašeho vzájemného sporu cítil. A zejména o tom je můj článek. Já osobně si nemyslím, že by pan Olšer omlouval či schvaloval zločiny komunistických režimů (koneckonců jeho rodina si komunismus, dle jeho vlastních prohlášení, odskákala). Spíše vnímám v jeho článcích  snahu uchopit témata jako je např. Čína neideologicky a nepokrytecky (čímž netvrdím, že se mu to vždy daří). Protože i já se domnívám, že tak, jak jsou např. lidská práva interpretována a vyhodnocována ve světě dnes je čirá pragmatická politika a používání dvojího metru. Tj. zjednodušeně: když se to hodí, tak tu Tibetskou vlajku vyvěsíme, když ne, tak ji schováme, ale ve skutečnosti jsou lidská práva řekněme v tom Tibetu každému šumafuk.

POdle mých zkušeností

jsou emigranti kritiční ke své nové zemi stejnou měrou jako ke své staré. Naopak mám zkušenost právě opačnou - nekritičností starousedlíků ke své zemi v přítomnosti toho odjinud. Příklad - dva či tři starousedlíci společně nadávají na něco, třeba počet psích hovínek na ulici. Ovšem v okamžiku kdy se k nim přidruží ten odjinud s poznámkou, že jemu také hovínka na ulici vadí, starousedlíci se okamžitě semknou a začnou tvrdit opak. A skončí tak, že doporučí tomu odjinud, aby si hleděl svého a proč sem vlastně jezdí.....

není to tak jednostarnné

A rozhodně nelze ad hoc říkat " USA žili emigranti v relativně svobodném prostředí,kde měli větší přístup k informacím, pluralitní diskusi-k publikování,k právu,,atd".Ve skutečnosti tam  právě  probíhaly  mccarthyovské "hony na čarodějnice", na plné pecky pracoval "Výbor pro neamerickou činnost", před kterým se museli  mnozí i významní Američané z oblasti kultury i vědy zodpovídat z toho že mají levicové názory, existovaly černé listiny nepohodlných..

Když nebudeme počítat bolševickou totalitu masakrů 50.let (to se pak i lidé báli zasmát politickému vtipu aby je někdo neudal), tak dojdeme k tomu, že prostě každá kultura a každý stát má své normy o tom co je vhodné,doporučené, slušné,přijatelné,atd.. -a kdo se pokusí mechanicky přenášet, tak narazí.Platí to i dnes a i obracené,v USA jsou přísnější  společenské normy třeba proti harrashingu.

A pokud se týká diskuzí-málokteré slouží k tomu aby "připravily půdu pro racionální rozhodnutí". Ta parlamentní demokracie už je prostě někde jinde

Re: není to tak jednostarnné

Vy nepamatujete? Nebo patříte k těm mladým, kteří si už neumí představit jaké to tady bylo před 1989?

Myslím, že ta hranice nevede mezi

emigranty a starousedlíky, ale úplně jinudy.

Vyprošuji si, abych byla co starousedlík

zařazována do stejné škatulky jako pan Olšer.

Re: Vyprošuji si, abych byla co starousedlík

..viveko, máte pravdu.