Polemika: Ne, pane Tomane, Babiše raději ne.
Pan Toman v rozhovoru prohlásil (http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Omezit-volebni-pravo-Razny-podnikatel-od-Jilkove-busi-do-prizivniku-na-statu-266860/diskuse, pořad ČT jsem neviděl) zhruba to, že lidí, kteří nejsou úspěšní je cca 95%, takže když jim nějaká strana slíbí, že těm 5% úspěšných vezme velký kus toho co vytvořili a přerozdělí je mezi ty, kteří neumí vytvořit nic, tak je větší pravděpodobnost, že budou volit ony slibotechny. Další problém vidí v tom, že se zvyšuje zadlužení a do značné míry proto, že se krade a že by tedy v politice měli být hlavně bohatí, protože jsou neúplatní. Jako příklad uvedl miliardáře Babiše. No a jako jedno z východisek uvedl omezení volebního práva. Měli by jej pozbýt vězni a lidé žijící ze sociálních dávek.
S tou první částí lze do určité míry souhlasit. Jakmile politici zjistí, že si mohou kupovat hlasy za peníze vybrané na daních, tak to začnou dělat a určitá část populace jim sedne na lep. Tento princip je jednou ze systémových slabin zastupitelské demokracie a dělat se s tím dá jen to, že se do politického a právního systému vloží prvky, které politikům omezí manévrovací prostor při porcování medvěda, jak kdosi vtipně rozpravy nad státním rozpočtem nazval.
Kde se ale pan Toman zcela mýlí je jeho dojem, že angažováním bohatých a úspěšných v politice by se vyřešil problém korupce a rozkrádání veřejných peněz. Tato myšlenka totiž pracuje s předpokladem, že všichni bohatí jedinci, kteří by se dali na politiku jsou vysoce morální lidé (schválně, zkuste si představit estébáka a největšího příjemce dotací Babiše jako morální autoritu. Jde vám to?), jimž jejich zásady nedovolí chovat se sobecky. Tento předpoklad je ovšem velmi utopický. Právě vliv oligarchů na politiku, ať už přímý nebo zákulisní, způsobuje ohýbání legislativy tak, jak to vyhovuje právě jim. Tento proces následně zhoršuje podmínky volné soutěže ve prospěch těch nejvlivnějších, kteří si tak dále upevňují své postavení, bohatství a moc. A v určitém okamžiku jejich vliv dosáhne takového rozsahu, že dojde ke změně demokracie na loutkové divadlo, kde oligarcha ovládá celé politické názorové spektrum a volič si pak může vybírat mezi politikem A a politikem B, kteří sice stojí názorově každý někde jinde, ale jsou podporováni z téhož finančního zdroje a po zvolení to není volič, jehož zájmy politik zastupuje, ale oligarcha, který mu dal peníze na volební kampaň. A to ani nemluvím o tom, že pokřivení volné ekonomické soutěže vede k vyšší nezaměstnanosti, inflaci a zadlužování, tedy přesně k těm jevům, které pan Toman vnímá jako problém.
Tento proces se v historii přihodil nejednou. Názorným příkladem budiž Gaius Julius Caesar, který začal do Senátu prosazovat své bílé koně, jimž financoval volební kampaně, čímž posiloval v očích jeho protivníků svou moc natolik, až mu to nakonec vyneslo pár píchanců na schodech právě toho Senátu, do nějž dosazoval své politické loutky. Ony píchance už, jak známo, nerozchodil a Řím po občanské válce mezi "mstitelem" Octavianem a Caesarovými vrahy opustil demokratické zřízení a stal se císařstvím poté, co se vítězný Octavianus prohlásil za božského Augusta.
Bohužel žijeme v době velmi podobné době Caesarově, kdy obrovská moc je na globální úrovni soustředěna v rukou několika málo jedinců, kteří postupně naplňují to, co ve svém díle Ústava popsal před 2500 lety Platón. Totiž, že demokracie se vždy nakonec zvrhne do totalitní vlády oligarchie, ve které dědičné předávání moci nakonec přeroste v monarchistické uspořádání. Podobně je tato situace dokonce popsána i v Bibli, ve Zjevení svatého Jana, kde je na konci časů posazen na světový trůn Antikrist, jemuž se klaní všichni světští panovníci i Kristova církev.
To co tedy potřebujeme není angažování bohatých v politice, ale změnu politického systému, směrem k přímé demokracii, aby nebylo možno financovat politické kampaně sponzory. Systému, kde by byla soudní moc skutečně nezávislá na té politické (volením soudců a státních zástupců ve veřejných volbách), aby se konečně stala plnohodnotným pilířem moci, vyvažujícím útlak většiny a dále potřebujeme změnu finančního systému tak, aby nutná tvorba peněz nebyla navýšením dluhu, ale příjmem společnosti.
Vzhledem k tomu, že pana Tomana mám za vzdělaného člověka, který toto všechno ví, musím jeho vystoupení považovat za účelové, neboli je nějakým způsoběm napojen na zájmové skupiny, kterým pomáhá umetat cestu k dalšímu upevnění korpokracie (měkká forma fašismu), protože to je přesně ta forma vlády v níž se nacházíme. Jen hluchoslepý člověk by nezaregistroval, že demokracie je jen vábnička a fasáda, aby volič měl pocit, že ještě o něčem rozhoduje.
PS: chtěl jsem k článku fotku Babiše tak, jak ho mám zafixovaného z jeho účastí na televizních diskusích: jako vřískajícího, nekultivovaného, sprostého demagoga. Ale žádnou takovou fotografii jsem na internetu nenašel. Všude vypadal jako tu usměvavý, tu zamyšlený, tu soustředěný strejda. Zvláštní....
Jaroslav Moučka
Další informace o výbuchu v Charkově
Vzhledem k tomu, že od tiskoveho orgánu ANOfertu ani od veřejnoprávní Bakalovize se nedá očekávat, že by poskytla prostor i jiným názorům než těm západně propagandistickým, dávám zde k dobru pár informací zveřejněných jinde.
Jaroslav Moučka
Výroční běsnění havlistů: Vítejte na Pé Vé Há revisited
Tuto fiktivní reportáž jsem původně napsal v prosinci roku 2012 jako ironickou reakci na kultoosobnostní běsnění havloidů v tom roce (http://moucka.blog.idnes.cz/c/312204/Vitejte-na-Pe-Ve-Ha.html). Ani ve snu mně nenapadlo, že ten článek bude tak prorocký. To, že do toho tento "výkvět" národa bude dál bušit, aby se stokrát opakovaná lež stala pravdou, "pravda" se mohla stát legendou a legenda mýtem, jsem věděl, ale že to poženou do absurdity, kterou jsem "stylově" v reportáži zvolil, to jsem netušil. A tak, ač jsem ve svém posledním blogu oznámil konec psaní, nedalo mi, abych tváří v tvář naší neskutečné skutečnosti svou tehdejší "reportáž" neoživil. Nezměnil jsem v ní ani čárku. Posuďte sami její aktuálnost.
Jaroslav Moučka
Přichází království Satana?
Někteří z vás možná slyšeli o tzv. Georgiánských poradních kamenech. Je to novodobý megalitický monument s vytesaným poselstvím. Mnozí lidé věří, že ono poselství je ve skutečnosti plánem současných vládnoucích elit na eliminaci současného populačního vývoje a vytvoření nového uspořádání světa, v němž oni budou panskou rasou (árijci?, nadlidé?) a zbytek populace čítající okolo 500 miliónů obyvatel budou otroci, kteří jim budou sloužit, absolutně kontrolovaní na každém kroku již v současnosti existujícími technologiemi (nejčastěji jsou zmiňovány RFID čipy).
Jaroslav Moučka
Žila byla jedna země - příběh maskovaného zla
Žila byla jedna fiktivní země. Země, která sama sebe deklarovala jako demokracii. Ve skutečnosti to ale byla jen povrchní fasáda a v zemi vládla skupinka nevolených oligarchů, kteří zkoncentrovali ve svých rukou obrovské množství finančních prostředků a moci a tudíž si mohli koupit kteréhokoli kandidáta na veřejnou politickou funkci. A tyto zkorumpované politiky ze všech možných částí politického spektra nabízeli lidem ve volbách, oné jediné a tenoučké „demokratické“ vrstvičce, za níž se skrývala ona pravá podstata uspořádání věcí. Ať vyhrál kdo chtěl, oni vyhráli vždy.
Jaroslav Moučka
Jak poznáme, že Rusko podniklo invazi na Ukrajinu
Nemám ve zvyku přebírat texty odjinud, ale zdejší jednotka válečných štváčů a papagájů opakujících do zblbnutí hloupé mediální memy (např. ten o imperiálních ambicích Ruska) je tak dobře organizována, že stojí zato poskytnout čtenářům, kteří v životě nezažili vojenskou operaci, desetibodový popis toho, čím by nás snadno mohla zahltit veškerá západní média v situaci, kdyby ruská armáda opravdu na Ukrajinu vstoupila. Prozatím nám všichni bez rozdílu ukazují jediný záběr od Reuters (dnes jsem to opět uviděl, tentokrát pro změnu v reportáži na ČT24 a to už jsem málem umřel smíchy): zpoza stromu zabíraný a rozmazaný jakýsi stojící tank, myslím že T 72, s nastartovaným motorem, který nelze identifikovat, nelze určit, kdy byly záběry nasnímány, nelze poznat kde byly nasnímány a nejsou kolem něj ani na něm vidět žádné osoby (ani posádku ani nikoho jiného). Prostě tank. Ve válečné zóně věc nevídaná. Tak strašně to připomíná situaci z filmu Vrtěti psem, kde celou smyšlenou válku v Albánii prodali lidem pomocí jediného kratičkého videospotu s utíkající dívkou v šátku s koťátkem v náručí a s ve studiu nakašírovanou rozstřílenou vesnicí v pozadí.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
- Počet článků 187
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2806x
Místo toho žiji v oligarchokratickém systému, kde platí jediné zlaté pravidlo: Kdo má zlato, určuje pravidla. Žiji ve světě, kde svoboda je otroctví, válka je mír a pravda je lež a hromadě bezobratlovců nevadí za mrzký peníz tu lež psát nebo vysílat.