Jak poznáme, že Rusko podniklo invazi na Ukrajinu

Nemám ve zvyku přebírat texty odjinud, ale zdejší jednotka válečných štváčů a papagájů opakujících do zblbnutí hloupé mediální memy (např. ten o imperiálních ambicích Ruska) je tak dobře organizována, že stojí zato poskytnout čtenářům, kteří v životě nezažili vojenskou operaci, desetibodový popis toho, čím by nás snadno mohla zahltit veškerá západní média v situaci, kdyby ruská armáda opravdu na Ukrajinu vstoupila. Prozatím nám všichni bez rozdílu ukazují jediný záběr od Reuters (dnes jsem to opět uviděl, tentokrát pro změnu v reportáži na ČT24 a to už jsem málem umřel smíchy): zpoza stromu zabíraný a rozmazaný jakýsi stojící tank, myslím že T 72, s nastartovaným motorem, který nelze identifikovat, nelze určit, kdy byly záběry nasnímány, nelze poznat kde byly nasnímány a nejsou kolem něj ani na něm vidět žádné osoby (ani posádku ani nikoho jiného). Prostě tank. Ve válečné zóně věc nevídaná. Tak strašně to připomíná situaci z filmu Vrtěti psem, kde celou smyšlenou válku v Albánii prodali lidem pomocí jediného kratičkého videospotu s utíkající dívkou v šátku s koťátkem v náručí a s ve studiu nakašírovanou rozstřílenou vesnicí v pozadí.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------- -VŽDYŤ SE LIDÉ DOZVĚDÍ, ŽE JE TO LEŽ! -A KDO JIM TO ŘEKNE?

Co se posledního vývoje informací z Ukrajiny týče, mějme na paměti, že 4.-5.9. svolalo NATO summit do Walesu, kde budou i pučisté z Ukrajiny a budou žádat o jakýsi speciální status, který by umožnil považovat konflikt za záležitost paktu. Proto potřebují vytvořit co nejchmurnější obraz reality a zapojení zahraniční mocnosti z východu.

A dále chci říct, že nemám pochybnosti, že na jihovýchodní Ukrajinu proudí neoficiální materiální pomoc bojujícím a že tam působí pracovníci ruských tajných služeb. Zrovna tak jako tam působí pracovníci CIA a ukrajinská vláda má podporu té americké. Bylo by divné, kdyby tomu tak z obou stran nebylo.

Ale pojďme zpátky k těm deseti indikátorům invaze. Jejich autorem je ruský blogger Dmitrij Orlov, který na rozdíl od většiny idnesáckých diskutérů má evidentně povědomí o tom, jak rozsáhlá armádní operace vypadá:

Pokud Rusko ve čtvrtek ráno (28.8.) zahájilo invazi na Ukrajinu, v sobotu odpoledne (30.8.) by situace vypadala následovně:
1) Ukrajinské dělostřelectvo takřka okamžitě umlklo. Už neostřeluje obytné čtvrti Doněcka a Luhanska. To proto, že jejich pozice byly přesně zaměřeny ještě před zahájením operace, a tak ke čtvrtečnímu odpoledni už byly zničeny prostřednictvím náletů, dělostřelecké palby a raketovou palbou ze země. To ze všeho nejdřív. Místní obyvatelstvo slaví, že jejich noční můra končí.
2) Válečné akce u Doněcka a Luhanska se dramaticky změnily. Zatímco dosud spočívaly na malých skupinách příslušníků odboje, Rusové operují v praporech o 400 mužích a s desítkami obrněných vozidel, za nimiž jedou konvoje doprovodných vozidel (s pohonnými hmotami, komunikačním zařízením, polními kuchyněmi, polními nemocnicemi a podobně). Vozidla proudí sem a tam a neustále, jsou volně viditelná pro letecký průzkum i pro satelitní fotografie, nemluvě o nepřetržitém rádiovém spojení, plně v ruštině, které by mohl odposlouchávat každý, kdo by chtěl. Operace by se nedala skrýt.
3) Ukrajinská armáda promptně mizí. Vojáci a důstojníci si svlékají uniformy, zanechávají na místě zbraně a ze všech sil se snaží zamíchat mezi místní obyvatelstvo. Nikdo nesází na to, že by ukrajinská armáda měla proti té ruské nějaké větší naděje. Jediným ukrajinským vojenským vítězstvím byla bitva u Konotopu v roce 1659, ale to byla Ukrajina ještě spojencem mocného Krymského chanátu, a jak jste si už jistě všimli, Krym v současnosti už není na ukrajinské straně.
4) Všude jsou zřizovány ruské checkpointy. Místní obyvatelé projít smějí, ale každý, kdo má něco společného s vládou, kyjevskou nebo nějakou zahraniční, je zatčen kvůli výslechu. Je spuštěn filtrační systém, který má pomoci demobilizovaným ukrajinským vojákům vrátit se do jejich rodných oblastí, zatímco dobrovolníci a důstojníci jsou zavírání do detenčních center, kde vyčkají rozhodnutí soudu, zda nespáchali válečné zločiny.
5) Většina ukrajinských pohraničních přechodů je už mezitím pod ruskou kontrolou. Některé byly posíleny o protiletecké a dělostřelecké baterie a tankové prapory, aby odradily síly NATO od pokusu o invazi. Civilisté a humanitární zboží procházet smí. Podnikatelé mohou rovněž projít, ale až poté, co vyplní příslušné formuláře (a ty jsou v ruštině).
6) Rusko nad celou Ukrajinou vyhlásilo bezletovou zónu a zrušeny byly všechny civilní lety. Na kyjevském letišti Borispol se utvářejí vcelku velké davy pracovníků amerického ministerstva zahraničí, CIA, agentů Mosadu a lidí ze západních neziskových organizací. Někteří přes satelitní telefony nervózně obvolávají každého, na koho si vzpomenou. Západní politici požadují, aby byli okamžitě evakuováni, ale ruské úřady si je chtějí ponechat, dokud nebude určen jejich podíl na válečných zločinech.
7) Obvyklé ukrajinské „mluvící hlavy“ jako prezident Porošenko, premiér Jaceňuk a další už západním médiím nejsou k dispozici pro rozhovory. Nikdo pořádně neví, kde jsou, objevují se už fámy, že uprchli ze země. Davy útočí na jejich opuštěné rezidence a s úžasem zjišťují, že ve všech jsou toalety z pravého zlata. K nalezení nejsou ani ukrajinští oligarchové, s výjimkou Ihora Kolomojského, který byl nalezen ve své rezidenci, kde, opuštěn svými řezníky, zemřel na infarkt.
8) Z Ruska se začíná vracet část z 800 tisíc ukrajinských uprchlíků. Žili ve stanových městech, většina z nich v nedalekém rostovském regionu, ale s blížící se zimou chtějí domů, když už dělostřelecká palba skončila. S nimi jedou stavební oddíly, náklaďáky s cementem a kamiony s potrubím a kabely, aby začala rekonstrukce domů a infrastruktury zničených palbou.
9) Ve světě startují všemožné intenzivní diplomatické a vojenské aktivity, zvláště pak v Evropě a v USA. Vojenské síly jsou v nejvyšší pohotovosti, diplomaté létají sem a tam a svolávají mimořádné konference. Prezident Obama zrovna uspořádal tiskovou konferenci, na níž oznámil: „Zatím nemáme v otázce Ukrajiny žádnou strategii.“ Jeho vojenští poradci mu doporučují obvyklou strategii „trochu si zabombarduj a uvidíme, co se stane“, ale nezdá se, že by to v tomto případě bylo k něčemu.
10) Kyjev se vzdal. Na Majdanu jsou ruské tanky a ruská pěchota likviduje poslední zbytky ukrajinské Národní gardy. Byl vyhlášen zákaz vycházení. Operace v Kyjevě připomíná tu v Bagdádu: pár hlasitých ran a pak skuhrání.
Se znalostí těchto bodů budete nyní s to sami rozhodnout, zda Rusko minulý čtvrtek zahájilo invazi proti Ukrajině, nebo ne. (10 bodů převzato ze severu literarky.cz)

Kromě toho doporučuji shlédnout události komentáře z ČT 24 z 1.9., kde bezpečnostní analytik Jan Schneider velmi precizně formuluje teze ohledně současné situace na Ukrajině