Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Bardové: Úsvit projasněných lidských duší

Má milovaná severní Morava, konkrétně oblast, kde se setkávaly čtyři kultury: česká, slovenská, polská a německá - Slezsko, byla vždy místem, kde tvrdé podmínky pro život vytvářely prostor pro zrození lidových pěvců. Oč drsnější bylo každodení získávání chleba o to více prostoru zůstávalo pro lyriku. Naši básníci vyzpívávali bolest prostého lidu z nitra svých duší. Všichni byli výjimeční svou prací s jazykem, se slovy i s tóny.

NAVZDORY BÁSNÍK ZPÍVÁ

Tradici začal Petr Bezruč v dobách počátků těžkého průmyslu na Ostravsku. Na poli hudby pokračoval ve zpěvu rodák z beskydského předhůří Leoš Janáček. Prvním skutečně zpívajícím bardem byl Karel Kryl, který v dobách komunistického útlaku, v souladu se svým svědomím skutečně věřícího člověka, s mírností, statečností a vnitřní silou opravdového křesťana, sděloval svému národu Pravdu a nepřestal s tím ani v době, kdy se na kratičkou chvíli mohlo zdát, že se věci obracejí k lepšímu. Jeho předčasné úmrtí jej umlčelo a tak mu nehodní představitelé nového pořádku, když už se nemohl bránit, připíchli na bezdechou hruď metál. Včera by se dožil 70ti let. Na jeho odkaz v době agónie komunismu bezprostředně navázal Jarek Nohavica, který svou schopnost zpívat musel zaplatit vykoupením ze spárů démona alkoholu i podlehnutím lidské slabosti, když bylo zapotřebí pevné odvahy. Odkaz všech slezských bardů stále rezonuje v myslích a srdcích lidí nejen v naší zemi.

Následující dojemný příběh je o Bardech. Jeho nejdůležitější sdělení spočívá v naději. Tou nadějí je probouzení lidstva z temných snů, ve kterých bytosti světla - Člověka - uvěznily a zotročily síly Zla:

Ještě dlouhou dobu před narozením Krista žili na Zemi lidé, naši praotci, kteří se jmenovali Keltové. Svým moudrým učitelům říkali Druidové. Před jejich znalostí materiálního a duchovního světa se mnohé národy skláněly s úctou. V přítomnosti Druidů vojíni Keltů nikdy nesáhli po zbrani. Pro získání titulu základního stupně Druidů bylo zapotřebí dvacet let se individuálně učit u Velkého duchovního učitele – druidského kněze. Tomu, kdo dostal vysvěcení, říkali „Bard“. Měl morální právo jít mezi lidi a zpívat. Pomocí slov vytvářet obrazy uzdravující duše. A svou písní naplňovat lidi Světlem a Pravdou.

Keltové byli napadeni římskými legiemi. Poslední boj se konal u řeky. Římané uviděli, že mezi keltskými vojíny chodí ženy s rozpuštěnými vlasy. Římští vojevůdci věděli, jsou-li tyto chodící keltské ženy přítomny, musí mít šestinásobnou početní převahu, chtějí-li nad Kelty zvítězit! Ani zkušení římští vojevůdci, ani dnešní badatelé historici nemohou pochopit-proč? A podstata tkví v těchto neozbrojených ženách s rozpuštěnými vlasy.

Římané postavili vojsko devětkrát převyšující počet Keltů. Přitlačená k řece se bránila poslední rodina Keltů. Stáli v půlkruhu a za jejich zády mladá žena kojila maličkou holčičku a zpívala. Mladá matka zpívala světlou, ne smutnou píseň, aby nevzbudila v duši děvčátka strach a smutek, aby s ní byly světlé obrazy. Když se holčička odlučovala od mateřské prsní bradavky, jejich pohledy se setkávaly, žena přestávala zpívat a pokaždé laskavě pojmenovávala dítě Bardou. Zmizel bránící se půlkruh. Před římskými legiemi stál na stezce, vedoucí ke kojící ženě, zakrvácený mladý Bard s mečem v rukou. Otočil se k ženě, podívali se jeden na druhého a usmáli se. Zraněný Bard vydržel nátlak Římanů, až dokud žena nesešla k řece, položila maličké děvčátko do loďky a odrazila ji od břehu. A pak poslední silou vůle hodil vyčerpaný Bard k nohám mladé ženy svůj meč. Ona jej zvedla a v průběhu tří hodin nepřetržitě bojovala na úzké stezce s legionáři, aby je nepustila k řece. Legionáři byli unavení a střídali jeden druhého. Římští vojevůdci to udiveně pozorovali, ale nemohli pochopit, proč zkušení a silní vojáci nemohou způsobit ani škrábnutí na těle ženy?Ona bojovala čtyři hodiny. Pak shořela. Její plíce vyschly dehydratací. Z popraskaných krásných rtů, které nedostaly ani kapku vody, kouřila se krev. Když se pomalu spouštěla na kolena a padala, stačila ještě poslat slabý úsměv za loďkou a malinkou budoucí zpěvačkou – Bardou, kterou unášel proud řeky. A také za svým zachráněným slovem a obrazem, odlétajícím skrz tisíciletí k dnešním lidem. Podstata člověka není jen v těle. Nesmírně důležitější a významnější jsou neviditelné city, dychtění a pocity, které se jen částečně odrážejí v materiálním světě jako v zrcadle. Holčička Barda se proměnila v slečnu, pak ženu a matku. Žila na Zemi a zpívala.

Její písně darovaly lidem jen světlé emoce a jako všeuzdravující paprsek rozptylovaly duševní smutek. Mnoho životních překážek a útrap se snažilo zhasit pramen tohoto paprsku. Neviditelné temné síly snažily se dostat k němu, ale nemohly porazit jedinou překážku – stojící na stezce. Podstata člověka není v těle. Vyčerpaný Bard poslal do věčnosti úsměv světla své duše, odrážeje světlo neviditelné lidské podstaty. A hořely plíce mladé matky, držící meč, kouřila se krev z jejích rtů, které pochytily světlý úsměv Barda… Pochop. A uslyš zvonění neviditelného Bardova meče, který zadržoval nápor zla a tmy na stezce k duším jeho budoucích potomků. Kdo z žijících dnes je přímým potomkem té kojící matky a dívky – zpěvačky Bardy? Vojína Barda bojujícího na stezce. Kdo na tohle mohl zapomenout, čí je to rod?  Tisíce kytarových strun se teď chvějí pod prsty dnešních bardů.  Jejich duše… zpočátku chvějící se plamínek zajiskřil jenom v jedné duši a zachvěla se slaboučká kytarová struna, pak to pochytily a ozvaly se duše ostatních. Brzy hodně lidí uslyší jejich písně. Oni – bardi – pomohou uvidět nový úsvit. Úsvit projasněných lidských duší. Uslyší jejich písně. Nové písně, jitřní.

Příběh Zvonící Bardův meč je z knihy Vladimíra Megreho: Zvonící cedry

Autor: Jaroslav Moučka | neděle 13.4.2014 12:04 | karma článku: 14,87 | přečteno: 538x
  • Další články autora

Jaroslav Moučka

Další informace o výbuchu v Charkově

Vzhledem k tomu, že od tiskoveho orgánu ANOfertu ani od veřejnoprávní Bakalovize se nedá očekávat, že by poskytla prostor i jiným názorům než těm západně propagandistickým, dávám zde k dobru pár informací zveřejněných jinde.

23.2.2015 v 18:02 | Karma: 27,09 | Přečteno: 1111x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Moučka

Výroční běsnění havlistů: Vítejte na Pé Vé Há revisited

Tuto fiktivní reportáž jsem původně napsal v prosinci roku 2012 jako ironickou reakci na kultoosobnostní běsnění havloidů v tom roce (http://moucka.blog.idnes.cz/c/312204/Vitejte-na-Pe-Ve-Ha.html). Ani ve snu mně nenapadlo, že ten článek bude tak prorocký. To, že do toho tento "výkvět" národa bude dál bušit, aby se stokrát opakovaná lež stala pravdou, "pravda" se mohla stát legendou a legenda mýtem, jsem věděl, ale že to poženou do absurdity, kterou jsem "stylově" v reportáži zvolil, to jsem netušil. A tak, ač jsem ve svém posledním blogu oznámil konec psaní, nedalo mi, abych tváří v tvář naší neskutečné skutečnosti svou tehdejší "reportáž" neoživil. Nezměnil jsem v ní ani čárku. Posuďte sami její aktuálnost.

19.12.2014 v 9:23 | Karma: 32,36 | Přečteno: 1817x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Moučka

Přichází království Satana?

Někteří z vás možná slyšeli o tzv. Georgiánských poradních kamenech. Je to novodobý megalitický monument s vytesaným poselstvím. Mnozí lidé věří, že ono poselství je ve skutečnosti plánem současných vládnoucích elit na eliminaci současného populačního vývoje a vytvoření nového uspořádání světa, v němž oni budou panskou rasou (árijci?, nadlidé?) a zbytek populace čítající okolo 500 miliónů obyvatel budou otroci, kteří jim budou sloužit, absolutně kontrolovaní na každém kroku již v současnosti existujícími technologiemi (nejčastěji jsou zmiňovány RFID čipy).

3.10.2014 v 20:08 | Karma: 25,98 | Přečteno: 2295x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Moučka

Žila byla jedna země - příběh maskovaného zla

Žila byla jedna fiktivní země. Země, která sama sebe deklarovala jako demokracii. Ve skutečnosti to ale byla jen povrchní fasáda a v zemi vládla skupinka nevolených oligarchů, kteří zkoncentrovali ve svých rukou obrovské množství finančních prostředků a moci a tudíž si mohli koupit kteréhokoli kandidáta na veřejnou politickou funkci. A tyto zkorumpované politiky ze všech možných částí politického spektra nabízeli lidem ve volbách, oné jediné a tenoučké „demokratické“ vrstvičce, za níž se skrývala ona pravá podstata uspořádání věcí. Ať vyhrál kdo chtěl, oni vyhráli vždy.

11.9.2014 v 9:44 | Karma: 26,10 | Přečteno: 1361x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Moučka

Jak poznáme, že Rusko podniklo invazi na Ukrajinu

Nemám ve zvyku přebírat texty odjinud, ale zdejší jednotka válečných štváčů a papagájů opakujících do zblbnutí hloupé mediální memy (např. ten o imperiálních ambicích Ruska) je tak dobře organizována, že stojí zato poskytnout čtenářům, kteří v životě nezažili vojenskou operaci, desetibodový popis toho, čím by nás snadno mohla zahltit veškerá západní média v situaci, kdyby ruská armáda opravdu na Ukrajinu vstoupila. Prozatím nám všichni bez rozdílu ukazují jediný záběr od Reuters (dnes jsem to opět uviděl, tentokrát pro změnu v reportáži na ČT24 a to už jsem málem umřel smíchy): zpoza stromu zabíraný a rozmazaný jakýsi stojící tank, myslím že T 72, s nastartovaným motorem, který nelze identifikovat, nelze určit, kdy byly záběry nasnímány, nelze poznat kde byly nasnímány a nejsou kolem něj ani na něm vidět žádné osoby (ani posádku ani nikoho jiného). Prostě tank. Ve válečné zóně věc nevídaná. Tak strašně to připomíná situaci z filmu Vrtěti psem, kde celou smyšlenou válku v Albánii prodali lidem pomocí jediného kratičkého videospotu s utíkající dívkou v šátku s koťátkem v náručí a s ve studiu nakašírovanou rozstřílenou vesnicí v pozadí.

2.9.2014 v 10:01 | Karma: 31,19 | Přečteno: 1592x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP

1. května 2024  15:38

V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...

iDNES Premium jen za 49 Kč na 3 měsíce. Získejte i vstupenky na MS v hokeji

3. května 2024

Před blížícím se mistrovstvím světa v hokeji přichází iDNES Premium s mimořádnou akční nabídkou....

Poslanci omezí prodej půdy cizincům, změní zákon po havárii na Bečvě

3. května 2024  5:16

Sněmovna má v pátek na programu vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy, novelu vodního zákona...

Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát

3. května 2024

Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...

Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků

3. května 2024

Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...

  • Počet článků 187
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2806x
Chtěl bych žít v demokratickém kapitalismu, kde se k sobě lidé chovají slušně, kde parazit je parazitem ať pobírá bezdůvodně sociální dávky anebo tyje ze spekulací na druhých, a kde se pracovitý člověk má dobře, kde politik chápe svůj mandát jako službu své vlasti a ne příležitost, jak si nahrabat, kde je soudce občany volený zástupce spravedlnosti, která se neřídí stohy dvojakých paragrafů, ale přirozeným právem a zdravým rozumem. Chtěl bych žít v zemi, kde se stát necpe lidem do životů, ale slouží a chrání tvůrce hodnot. A taky bych chtěl žít v zemi, kde slovo vlastenectví není pošlapáváno a zesměšňováno agenty cizích zájmů.

Místo toho žiji v oligarchokratickém systému, kde platí jediné zlaté pravidlo: Kdo má zlato, určuje pravidla. Žiji ve světě, kde svoboda je otroctví, válka je mír a pravda je lež a hromadě bezobratlovců nevadí za mrzký peníz tu lež psát nebo vysílat.

Seznam rubrik