Sieg Knedlík

Jaká jsou kouzla, které lákají nové příznivce do řad fašizujících organizací? K tomu trochu reklamy v médiích a už utěšeně vyholených hlav přibývá . Představte si ale pohled na záplavu vyholených hlav ze zadu. Nic vám to nepřipomíná?

Televize pravidelně pouští záběry policie na koních projíždějící mezi skupinou holých hlav v kožených bundách, upnutých džínách a těžkých botách. Ti lidé mají svébytnou image, která dokáže některé jedince oslovit. Přizpůsobit své názory skupině nedělá až takový problém, důležitý je sociální status, který se přijetím skupinové image automaticky nastavuje. Média pak dělají službu podpoře jména. Skinheadi, neofašisti, Dělnická strana jsou v televizi a novinách každou chvíli. Není skvělé patřit ke známé značce? Není nad to někam patřit, mít za sebou svou organizaci, vyvolávat podvědomé obavy? Ta značka má sílu, říká: "Pozor na nás!" Pro někoho to musí být nádherné vidět zástupy holých hlav na koncertě oblíbené kapely nebo na srazu či při pochodu nějakým městem! Úhly pohledu se však mohou různit, co se při pohledu zepředu zdá být hrozivé, zezadu může probouzet fantazii.

Při pohledu ze zadu, s patřičným výškovým nadhledem, aby byli všichni vidět se může naskytnout zcela jiný pohled. Už nejsou vidět odhodlané, hrozivé tváře, zato s trochou představivosti se naskytne jiný, neméně dojemný pohled. Je vidět hromadu kulatých bledých kuliček, naskládané jedna vedle druhé. Některé hladké, jiné se záhyby či nerovnostmi. Některé se lesknou, jiné jsou matné, co to jen připomíná? Knedlíky! Pěkně vyskládané na podnose těsně poté co je kuchařka v dlaních uválela. Některé vypadají spíš jako bramborové, jiné jako tvarohové. Nejvíc je ale asi těch kynutých - to jsou ty velké knedlíky plné vzduchu. Čímpak jsou asi knedlíčky plněné. Tamten zašpičatělý bude asi s jahodou, a ten malý s borůvkami, nebo třešněmi? Meruňkový bude nejspíš ten co má to oranžové žíhání. A ten namodralý bude jistě švestkový.

Takové přirovnání možná není v této souvislosti příliš humorné. Rozhodně by však prospělo, označovat přívržence fašizujících organizací jako Knedlíky nebo jakkoli jinak než jmény, kterými se chtějí nazývat oni sami. Představitelé médií by se měli zamyslet nad tím, jakým způsobem uvedené skupiny prezentují. Zda náhodou svými reportážemi nepřispívají k podpoře a budování extremistických značek. Možná se mýlím, ale třeba by po reportáži o pochodu Knedlíků Janovem, Ústím nad Labem tolik sympatizantů nepřibylo.

Nejdená se samozřejmě jen o české fašisty ale i o druhou část extrémního spektra, té se zatím díky historickému zatížení nedostává v médích takové pozornosti. Zatím...