Marku, moc pěkná příhoda a příběh ze života.

Milý Marku, díky za vše

rado se stalo, Heleno a tesim se na priste

Ahoj Marku, krásně jsi to napsal. I když jsem tenhle příběh včera slyšela od Heleny, stejně jsem dneska ubrekla... Včera jsem totiž četla ve Slunečnici taky a byl to moc hezkej zážitek. Nádhernej. Doufám, že budu mít možnost se tam vrátit. A klidně jen tak na popovídání protože to, co jsem cítila včera, chci cítit zas...

Šári, já jsem moc ráda, že jsi přišla a ještě více, že se Ti líbilo Budu se těšit na příště. Určitě

Marku, díky...Ty víš..

za malo, Mirko

Marku, já jednou byla, jako zástupkyně obce, na vánočním večírku v domě seniorů, babičky načančané, fiží, i hodiny na ruce, které už dávno normálně nenosily; dědové tak nějak vekslovali s hůlkou, jakože ji taky nepotřebují. Večírek se krásně vinul a pak zazpívalo děvčátko z Lidušky "Chtíc, aby spal" a já brečela, chtíc je všechny obejmout.

Chápu a znám...

Není co dodat.

dekuju, Emrichu

Krásně napsaný a myšlenkově dojemný. Díky Marku .

tam tak, Jiri, proste funguje

preju fajnovy dny a diky za cteni

jsem babička... protože , Ty, Marku, víš, že pro mě jsou ty bohyně mojí maminkou a mým dětstvím a já bulela u toho blogu tenkrát, jako mám co dělat i teď... jako babička... běžím pro papírovej...aspoň... tvá uplakánkovaná potrefená s očima zamženýma tě zdraví.

a teď vím, že je to diskuze Mostu... tak se omlouvám,ale zase říkám, že je tahla čtecí komunikace se starými lidmi zaslužná na dvě stě procent.