Už nevím proč, ale začetl jsem se do diskuzí pod články o mrtvých vojácích v Afghánistánu. Nejen tady. A osvěžil jsem si tím věc, na kterou už jsem málem zapomněl. Že to může být pořádná stoka. Tak třeba: "Patří jim to, žoldákům".
Když mi kdysi před lety přetiskli první článek z novin na internet, zhroutil se mi svět. "Ty chudáčku jeden, vy.er se na psaní." Dlouho mi trvalo, než jsem si zvyknul na to, co se v internetových diskuzích děje. Že to k novinařině patří. Že jsou lidi, kteří na vás budou sprostí, i když napíšete, že v noci bude tma a ráno zase světlo.
Za ty roky jsem poznal několik věcí.
Tedy začnu tou, kterou jsem nepochopil dodnes: co mají někteří z těch dikutujících za zaměstnání. Co dělají, když napíšou dvacet příspěvků za hodinu. Taky bych chtěl. A vlastně jsem u mnohých ani nepochopil, PROČ tam píšou. Seřval je šéf v práci? Nebo manželka? Jsou doma pod pantoflem, uťáplí, naštvaní, že už v lednici není další pivo, tak se jdou vykřičet na internet? "To jsem jim to nandal." Ne, nenandal.
Nevadí mi kontorverzní názory. Když někdo napíše, že by rodiny pozůstalých neměly dostat žádné odškodnění, protože tam ti vojáci šli dobrovolně a byli dobře placení, fajn. To je legitimní názor. Slušně napsaný. Ale co vede člověka k tomu, že jim tu smrt málem i přeje?
A pak jsou tedy věci, které se opakují pravidleně.
1. Diskuze pod bulvárními články. Nejčastěji ve stylu: "Ti dva nikoho nezajímají, proč o nich píšete?" To mi připomnělo mnoho celebrit, které jsem slyšel naříkat na to, jak je bulvár hrozný a že ho nečtou. Přitom vždycky přesně věděly, co v něm je.
2. Věční pesimisti. Což znám hlavně z tenisu. Když Kvitová něco vyhraje, je to náhoda. Když Berdych někde prohraje, zase se ukázalo, že na to nemá.
3. Rádoby vtipy. Jako třeba pod článkem o objevení fosilie největšího žijícího ptáka. Zase jsem chvíli přemýšlel, co člověka vede k tomu, že pod takový článek připíše: "Největší pták na tři. Můj." Asi pocit, že je to vtipné.
4. Ti, co si melou jen svoje téma (zase v domnění, že je to vtipné), ať se píše o čemkoliv. Třeba komentář pod článkem o jedné svatbě. "Přišla by i Iveta, ale nestihla vlak."
5. Fundovaní experti. Někdy zírám, kolik lidí umí psát zasvěcené komentáře k tomu, o čem vůbec nic neví. A dělat z toho analýzy. Což jsem viděl třeba v diskuzích o tom, proč Sabina Slonková skončila v MF DNES.
I já si už pod tímto blogem přečetl, že jsem nula, která neumí psát. Třeba jsem. Ale už se z takových názorů nehroutím. A naštěstí si z nich už nic nedělá ani maminka. Což mi připomnělo, jestli ji tady náhodou poslední dobou trochu neopomíjím...
