- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Moc hezká vzpomínka na babičky (a co dědečkové?). Já jsem to štěstí neměla, oba rodiče byli sirotci. Všem kamarádům jsem tiše záviděla, když mluvili o svých zážitcích s prarodiči. Rodiče se nám to snažili všemožně vynahradit a můj táta byl opravdu dokonalý vypravěč pohádek. Uměl jich spoustu, ale my s bráchou jsme stejně nejraději poslouchali vyprávění z jeho dětství, které prožil v Šumavské vesničce. Docela bych si dala repete, jen kdyby to šlo...Díky za Vaše vzpomínání !
Diky, pane Moravce, ze jste do temat pridal i babicky! Karma leti!
Na babičky je pěkné vzpomínat.
Krásný... já už ve středu odpoledne nakukuju, jestli jste vše nesepsal a nevyvěsil svůj příspěvek dříve :-)!
Nějaký dámský klub ?No závidím,sympaťáku
A pak takové babičky dejte do domova důchodců.....to nelze.
Také jsem měla tu nejzlatější babičku....
také srdeční záležitost.
I babičky jsou prostě babičky.Škoda,že můžeme už jen vzpomínat
Martine, vždy ve čtvrtek se těším na ty Vaše člověčinou protkané blogy. Moc pěkné. A ať se daří. Dík.
"člověčinou protkané blogy" líp to snad ani napsat nejde