Sbohem a ...

/intimní poezie/

Slunce a MěsícGoogle.cz Ztratil ses
lásko

naposledy

snad z dálky mává příležitost

měsíc to byl
i stejně bledý
on učinil z nás jednu bytost
tak jako nikdy předtím

štíří
však v ruce zbraň
- to bodlo s jedem
co má
se staň

už nedojedem si naproti
do půle cesty
už nebudem se ztrácet v davu
už nebude
co zve se štěstí
a hvězdy
spadlé do rukávů
vysypem jiným na hroby

láska i zlo se násobí
kde jeden vtažen do druhého

mává - tak jdu

a je to jiné
jak jednatřicet dní s tvým stínem
ještě je živá
rozechvívá mě myšlenka
že o kus dál
můj sen
zatímco ty jsi spal
bloudil bez mapy
navigace

ne
člověk prý se nemá vracet