Pár vteřin před spaním ...

/báseň/

Jak dlouho ještě – jako malá

se o své blízké budu třást

tak sama zimou třesoucí se? 

rozeznám nastraženou past

do níž mě život lstivě vláká

aby mě

slabou

zocelil? 

rouhat se

jaksi nepatří se 

je cílem cesta?

cestou cíl

když ustavičně míjím

zdá se? 

proč každý z mých dnů podobá se

zmasakrované naději

v dálce

kam slunce usnout padá 

a touhy – proč se ztrácejí? 

proč

když ti říkám: Mám tě ráda

opak bys slyšel raději?