Hluppáci

Čas oponou trhnul a kovidománii vystřídala (zřejmě definitivně) válka na Ukrajině. Co všechno nám přinesla?

Denně jsou nám přinášeny zprávy z bojiště o udatnosti jedněch a zbabělosti těch druhých. Všichni víme o pluku Azov a o Wágnerovcích prakticky vše, ale nějak zapomínáme na zásluhy jedné bojové jednotky, která sice nemá zatím pojmenování, avšak jsou vidět a hlavně slyšet.

Jejich revírem jsou česká diskuzní fóra. Jejich tempo je vražedné. Jejich protivníkem je každý, kdo na současnou situaci má jiný, než oficiální prefabrikovaný názor. Takový je hned vzápětí z jejich strany označen jako "prorusský troll", "russký šváb", nebo dokonce přímo "Russák". Všimněte si prosím zdvojeného písmena S ve slově "Russko", nebo "russký". Čím více S, tím větší e-drsňák - podobně jako více pruhů znamená více Adidas.

Soudě dle značné míry infantilnosti v jejich diskuzních příspěvcích odhaduji, že jejich pisatelům bude mezi 15 - 25 lety a doposud bydlí u rodičů. Máma 3x denně uvaří, oni se zabývají studiem sociální antropologie, nebo něčeho jiného podobně "potřebného" a o takové přízemní záležitosti, jako jsou třeba ceny energií se vůbec nezajímají - vždyť to je přece věc mamky a taťky, no néééé?

V jejich diskuzních příspěvcích se to jen hemží rozhodnými postoji, jistým druhem fanouškovství a aktivismu, ale také invektivy, nálepkováním oponentů, kteří si (ó hrůzo!) dovolují s nimi nesouhlasit a také pravopisnými a stylistickými chybami. Z jejich projevu mám dojem, že válka na Ukrajině je pro ně totéž, co pařba jejich oblíbené počítačové střílečky, či sledování fotbalového zápasu.

Jenomže milí Hluppáci (Můžu vám tak říkat? Nic jiného si nezasloužíte), válka na Ukrajině není dokončení další úrovně ve Warcraftu (nebo co teď aktuálně paříte na taťkově kompu), ani fotbalové derby Sparta - Slavie, kde můžete fandit komukoliv dle vašich preferencí.

Válka na Ukrajině je bohužel skutečná tragédie se skutečnou hromadou mrtvých každý den. Bohužel i v řadách civilního obyvatelstva. Buďte milí Hluppáci rádi za váš bezpečný azyl u rodičů ve 3+1 na Jižním Městě (nebo kdekoliv jinde), kde vás nepotká osud vašich vrstevníků, kteří museli narychlo emigrovat z Rus(s)ka, protože se jim nechtělo prolévat vlastní krev za věčnou slávu báťušky Putina. Někteří bohužel neměli to štěstí a na frontu se dostali, kde byli krátce poté zastřeleni vlastními pro pokus o dezerci. Važte si toho, že něco takového vás nemůže potkat.

Každá válka jednou skončí a ta na Ukrajině nebude výjimkou. Volodymyr Zelenskij a zástupce rus(s)ké strany (ještě se neví, kdo to bude) podepíší společně dokument, znamenající konec bojů a stažení vojsk. Na tento okamžik již netrpělivě čeká americká strana, aby ještě než oschnou podpisy obou státníků na příměří, vyhlásila program na obnovu válkou zničené infrastruktury na Ukrajině, který se může jmenovat třeba "Marshallův plán Part II."

Všechno zlé je pro něco dobré. Za koronavirové krize si mastili kapsu obchodníci se zdravotnickým materiálem a hlavně farmaceutické firmy, válečný konflikt na Ukrajině přinesl pohádkové zisky obchodníkům s energetickými komoditami a (nejen) americkým zbrojařským firmám a otázka za pět set bludišťáků zní: kdo se napakuje na poválečné obnově Ukrajiny? Podle mého názoru to budou hlavně technologické firmy. Zvláště ty evropské by měly pomalu zakleknout do startovních bloků a čekat na výstřel startéra. Neboť kdo dřív přijde, ten dřív mele a pro evropské koncerny by to měla být jedinečná příležitost se trochu finančně zahojit poté, co prodělaly kalhoty tím, že uvěřily v zelenou fantasmagorii jménem Green Deal. Ale o tom až příště.