Narcistické vztahy a narcistická rodina

Jsou normální vztahy a jsou narcistické vztahy. Ty první jsou založeny na lásce, je tam vztah. Ty druhé jsou založené na tom, že jeden partner druhého ovládá. Můžou si snad i myslet, že se mají rádi! Je to ale tyranie.

 V prvním případě je to vztah, co  drží ty dva pohromadě. Vidí se navzájem, vnímají se. Dávají si lásku, péči, podporu. Vzájemně. Jejich vztah je pro ně zónou bezpečí.

 V druhém případě je to kontrola, ovládání, vlastnění. Partner si nesmí být sám sebou jistý. Nesmí být nezávislý. Musí si toho hodně nechat líbit. Pro dominantního je to důkaz "lásky". Pro submisivního je důkaz "lásky" někdy i jen to to, že ještě nebyl vyhnán jako neuspokojivý a nahrazen někým jiným. 

Proč jsou ti dva spolu? Vyhovuje jim to tak! Byli k tomu vychováni. Přesně tak to bylo v původní rodině s rodiči. Oba dva byli nuceni se o narcistického rodiče nějakým způsobem postarat. 

Budeš mít servis, můžeš tu být, ale vzdáš se sám sebe, budeš takový, aby se to líbilo mně, byla zpráva pro jednoho, pro "vyvolené" dítě.

Můžeš dělat co chceš, mně se to stejně nebude líbit a budu tě trestat a šikanovat, ale když se budeš fakt hodně snažit, možná tě někdy v budoucnu budu mít rád. Ale co je důležité, teď tě považuji tě za méněcenného, žádné lepší zacházení si nezasloužíš. To by byla zpráva pro "obětované" dítě.

Rodič, který nedostal lásku nemá energii. Životní sílu, energii  získá člověk ze vztahu. A protože ji nemá, musí ji někde nabrat, někomu ji vzít.

Úspěch vyvoleného dítěte je dodávkou energie pro rodiče.

Neúspěch obětovaného dítěte je dodávkou energie pro rodiče!

Je-li vyvolené dítě neúspěšné, rodiči to energii bere!

Je-li obětované dítě úspěšné, rodiči to rovněž energii bere!

Každý má prostě sloužit svému účelu, rodič proto udělá vše, aby to tak zůstalo.

V prvním případě případně nároky snižuje, v druhém stále zvyšuje, prostě proto, aby byl udržen status quo, jeho komfortní zóna. 

Děti vyrostou, jsou dospělé, hledají si partnera... A najdou!

Obětovaný  si najde takového, který má "nos nahoru" a nic mu není dobré.

Vyvolený se rád spokojí s něčím druhořadým, protože v první i poslední řadě potřebuje servis. Nikdy se nenaučil se o sebe postarat sám. Vždycky to bylo něco za něco. No a aby partner zůstal a uspokojoval jeho potřeby a dával mu svou energii, je nutné mít nad ním kontrolu. Trochu nebo více preventivní šikany nikdy neuškodí. Rozhodně si dotyčný obětovaný partner nesmí myslet, že je dost dobrý a že by snad v životě obstál sám.

Toho to snad ale ani nenapadne!!!