V osmdesátých letech jsem krátký čas chodil s dívkou s mánio depresivním chováním. Tehdy jsem o té nemoci nic nevěděl. Do té doby než jsem se seznámil s jejími rodiči, kteří mi nalili čistého vína a doporučili mi, abych ten vztah ukončil, že pro nás oba, že to bude nejlepší řešení. Poslechl jsem... Jinak mám kamaráda, který také trpí depresemi a byl mu diagnostiková únavový syndrom. Soucítím s ním, s vámi a všemi, kteří mají skutečnou depresi a nikoli jenom depku či blbou náladu...

Bipolární porucha je téměř nikdy nekončící válka. Jak mánie, tak deprese jsou stále se opakující bitvy. Jak jste správně napsala, člověk v těchto stavech není sám sebou. Uvědomuje si to a jelikož s tím v danou chvíli moc nezmůže, tak prochází peklem na zemi sám v sobě. Vám karma.