Někdo řekne, proč tady píšu o nějakém bezdomovci?, co je nám po tom že?. Ale mě ta zpráva o smrti člověka, lidské bytosti, mladého muže v centru Prahy velmi zasáhla, a zejména bezohlednost a apatie tisíců kolemjdoucích a nezájem a nekonání kompetentních orgánů! Nechat umřít zraněného člověka v centru slovutné metropole je skutečně síla a běhá mi mráz po zádech z toho, kam až jsme morálně klesli, a jaká míra cynismu nás ovládá!
Malé zamyšlení nad jednou tragédií, která , pro mnohé , nic neznamená
dovolím si, Vás seznámit s jednou lidskou tragédií, která mnou otřásla. V blízkosti náměstí
Republiky , v centru dění, kde procházejí tisíce blahobytných občanů došlo, před několika dny, k
tragické události, na lavičce zemřel bezdomovec. Podle očitých svědectví, tento muž , byl vážně
zraněný a nemohl se hýbat, nehýbal se celé tři dny. Kolem tohoto člověka chodili lidé zcela bez
povšimnutí, orgány policie, ač byly upozorněny, nezavolaly lékařskou pomoc. Ten muž,
mimochodem 34 let, zemřel po třech dnech, aniž by mu byla poskytnuta pomoc. Tento člověk byl
evidentně zraněný, podle svědectví dalších osob bez přístřeší, byl fyzicky napaden.
V blízkosti chrámů konzumu a rozmaru, v blízkosti historického centra, zemřel člověk, lidská
bytost a nikoho to nevzrušilo, až ne jednoho očitého svědka, z jehož svědectví mrazí.
Tato společnost, která nechá umřít lidskou bytost, bez jakékoliv pomoci a zájmu, je na pokraji
zkázy. Ke štěstí nám evidentně stačí plný nákupní košík a osud jiného je nám ukradený.
Cožpak neslyšíme slova svatého otce Františka o potřebě milosrdenství, o nutnosti se zajímat o
chudé? Nejspíš neslyšíme!, protože tato ateistická země, bez morálních vzorů, rozežraná korupcí a
nemocná apatií a sobectvím, je na křižovatce. Pokud půjdeme cestou, kdy budeme kašlat na
umírající v ulicích, tak jdeme cestou do pekel, a to ve všech směrech. Zamysleme se !
JAN MLČOCH
