28.října 1958 uplyne 50.let od nástupu, kardinála Ronalliho, na papežský stolec.
Vlastním jménem Angelo Giusseppe Roncalli se narodil 25.listopadu 1881.Narodil se do chudé vesnické rodiny,která obhospodařovala farmu pro vlastní obživu.V té době,byla sociální situace venkovského obyvatelstva nepříliš uspokojivá a žilo se velmi bídně.Angelo projevoval,již od mládí ,velký cit pro studium a poznávání boha.Je nasnadě,že jeho studijní cesta vedla ke studiu teologie a právní vědy.
Už jako mladý seminarista se intenzivně zabýval vizitační činností sv.Karla Boromejského a připravoval několika svazkové dílo,o tomto světci.Za 1.světové války se podílí na činnosti lazaretu a je válečným kaplanem.Nový Bergamský biskup,hrabě Rodini -Tadeschi ,jej ustavuje svým osobním sekretářem.V této době je svědkem řady sociálních a hladových bouří.Jeho velký učitel,biskup Tadeschi,dokonce zastavuje biskupský prsten,z jehož prodeje se realizuje nákup potravin ,pro chudé a potřebné.Zde,mladý kněz,získává velký cit pro sociální potřebya prohllubuje své emapatické schopnosti.
Roku 1925 je jmenován biskupem a apoštolským vizitátorem pro Bulharsko.V této misi,dosahuje nebývalých úspěchů v ekumenické a evangelizační oblasti.Dosáhl normalizace vztahů mezi Římem a místní ortodoxní církví východního ritu.
Další diplomatickou misí byla funkce apoštolského vizitátora v Turecku ,od roku 1934.Na tomto místě ,se podílel na záchraně několika stovek židů určených k deportaci,když jim opatřil ochranné glejty Vatikánu.Je nutné zmínit,že na této operaci se podílel i velvyslanec,exkancléř F.von Papen.
Vrcholem jeho diplomatické dráhy je jmenování apoštolským nunciem v Paříži.Na tomto působišti se velmi zasazuje o narovnání negativního vztahu francouzských činitelů,směrem k Římu a papeži Piu XII.V této zemi, získává kardinálskou tiáru a je jmenován patriarchou benátským.
I na tomto postu, maximálně pracuje ,v zájmu rozvoje duchovního rozměru života Benátek.Otevírá nové farnosti a stává se velmi oblíbeným pastorem.Právě zde ,v Benátkách,zastihuje kardinála Roncalliho zpráva o smrti papeže Pia XII.Spěšně odlétá na koncil k volbě nového Svatého otce.
Na koncilu roku 1958 není povžován za horkého kandidáta, nedává se mu moc šancí.Sám nepočítá se svým zvolením a výrazem toho je,že má zakoupenu zpáteční jízdenku.V 12.kole je překvapivě papežem zvolen 28.října 1958,kardinál Roncalli.Poráží konzervativní kardinály na čele s Alfredem Ottavianim a kardinálem Sirim.
28.října 1958 si volí jméno Jan XXXIII,jako výraz úcty ke svému otci Janu Křtiteli a jako výraz ,že není dogmatický a nevěří na předsudky.)(historie zná i vzdoropapeže Jana XXXII).
Velmi rychle přesvědčuje okolí,že není přechodovým papežem ,a naopak začíná provádět reformní kroky.Ty mají přiblížit církev lidem,otevřít ji a modernizovat,aniž by došlo k narušení dogmatických formulí.Svolává II.Vatikánský koncil,který určil směřováni církve v novém věku.Vydal přelomovou encykliku Pacem in terris,Mír na zemi.Zde odsoudil zbrojení a za základ všeho,označil mírové soužití mezi národy na celém světě.Výrazně se podílel na odvrácení Kubánské krize ,navázal diplomatické styky se Sovětským svazem.Velmi se obdivoval novým vědeckým poznatkům.Hojně vizituje nemocnice a věznice.Svým lidským přístupem si získává srdce mnoha a mnoha lidí.
V červnu 1958 umírá na rakovinu žaludku a prezidnet Kennedy mu uděluje medaili Svobody.V době jeho skonu truchlí celý svět,jako nikdy předtím.
Velkým odkazem Jana XXXIII je důraz na lidství,na lidské vztahy,na mírové soužití v pravdě,spravedlnosti,lásce a svobodě.Jeho odvaha činit kroky,i proti proudu,je inspirující a jeho odkaz je aktuální i dnes.
Zkrátka 28.října 1958 nastoupil ,na Petrův stolec,velký papež 20.století.Jeho život a dílo jsou pro mne inspirující,proto jsem Vás seznámil s tímto vekým státníkem.
S pozdravem
JAN MLČOCH
