Západ hodnotový dnes mnohdy není západ geografický

Od prvních Přemyslovců patříme do západního kulturního okruhu. Čtyřicet let komunismu byl exces dějin. Pokud však nejsme slepí, tak třicet let po revoluci si musíme přiznat, že je něco špatně.

Naše země vždy patřila na Západ. K západnímu kulturního okruhu jsme patřili již od dob prvních Přemyslovců, tedy v době, kdy Rusko ještě ani neexistovalo. Dokonce jsme nikdy ani nebyli hraniční zemí s východním kulturním okruhem.

Čtyřicet let komunismu a sovětské okupace byl exces dějin, vyvolaný 2. světovou válkou. A doba socialismu pro nás představovala nejen úpadek, ale v porovnání s předválečným stavem doslova civilizační pád.

Už dlouho před listopadem 1989 bylo zřejmé, že socialismus prohrává nejen v hospodářském výkonu, vědě a technice. Socialismus na celé čáře prohrál i v kultuře. Západní výrobky, móda, spotřební elektrotechnika, filmy, hudba, oblečení, to vše bylo lepší. Častušky to prostě prohrály s rockem, budovatelský film s westerny, sci-fi, akčním filmem. I děti okresních tajemníků chtěly nosit západní džíny, a ne socialistický tesil.

Naši revoluci z listopadu 1989 jsme chápali jako návrat, jako jakousi variaci na starozákonní návrat z Babylónského zajetí. Západ byl pro nás vzorem svobody, prosperity, zdravého rozumu. Mnohé naše nedostatky, chyby a selhání jsme ještě dlouho po roce 1989 považovali za dědictví minulosti.

Ale pokud pohlédneme pravdě do tváře, tak mnohé, často velice nebezpečné nesmysly se na nás dnes valí ze Západu. A jejich společným jmenovatelem je pokrokářství, neomarxismus.

Tak nedávno například filmová společnost Netflix v rámci kampaně Metoo zavedla pravidlo, že zaměstnanci na sebe nemohou pohledět déle než 5 vteřin. Jakési právo šaría digitálního věku. A k tomu „nadšené“ výroky zaměstnanců, jak jsou šťastní, že mohli absolvovat příslušné politické školení a u nich v korporaci budovat bezpečné prostředí. Tak to už i u nás za Jakeše jsme si z takových hloupostí dělali leda legraci.

No a minulý týden poslal náš emeritní ministr spravedlnosti do legislativního procesu návrh novely občanského zákoníku. Dle ní by si děti od 12 let mohly svobodně vybírat své pohlaví. Novela prý vychází z nějakého nálezu Evropského soudu pro lidská práva. To už nemá smysl ani komentovat.

Spíš si zvykněme na to, že Západ hodnotový a Západ geografický se nemusí vždy shodovat. Pokud západní hodnoty znamenají osobní svobodu, podnikatelský duch, kritické myšlení, úctu k jedinci, úctu k mateřství, pak hodnotový Západ nemusí být v Paříži nebo v Berlíně, ale třeba v Budapešti, Varšavě nebo Tel Avivu.

A nebylo by to poprvé a bylo i hůř. V létě 1942 byl hodnotový Západ jen na Britských ostrovech a v hrdinských činech československých výsadkářů v kryptě kostela Sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici.

Ale i dnes má smysl původní hodnotový Západ bránit. Jsme Češi. Nikdy bychom se ho tedy neměli vzdát.