Není fake jako fake!

Z boje proti fake news se stala zvláštní novinářská disciplína. Mnoho válečníků však přes své svaté nadšení „nevidí pro stromy les“.

Důvěra se těžko získává a snadno ztrácí. Lež nebo hrubá manipulace snadno zničí pověst dosud seriózního média. Obskurnímu webu ale neublíží.

Existuje jedno podobenství o sudech. V prvním je nejlepší víno a ve druhém splašky. Co bude obsahem druhého sudu, když do něj nalejeme jednu sběračku ze sudu prvního? Pořád splašky. A co bude obsahem sudu prvního, pokud do něj nalejeme sběračku obsahu sudu druhého? Ano, také splašky. Tuto jednoduchou pravdu musí vnímat každý, komu není lhostejný osud svobodných a seriózních médií.

Lidi často více štve, když rozeznají systematickou manipulaci třeba u svého dosud oblíbeného média, moderátora, politika, než zjevná lež někde na sociálních sítích.

Pochybné zdroje jsou prostě pochybné jaksi z definice. Takže i odhalení a zdokumentování různých hoaxů se záměnou fotografií a videí jakoby z Evropy, ve skutečnosti odněkud z Indie, důvěryhodnosti nějakého toho falešného profilu na Facebooku moc neublíží. Neměl žádnou.

Různí alternativci, rebelové, bojovníci za absolutní dobro a proti všem jsou jaksi z podstaty věci okrajovou skupinou společnosti. Patří do jejího ekosystému, dokonce v něm mají i jistou nezastupitelnou funkci, ale základní stavební kámen rozhodně netvoří. Proto jejich bizarní nápady a někdy i lži skoro nevadí, ekosystém je na to adaptován.

Problémem je, když začne nepokrytě a jednostranně manipulovat mediální mainstream a lidé si toho všimnou. A ještě větší problém je, pokud tak činí veřejnoprávní médium, placené z povinných koncesionářských poplatků. To už začíná narušovat stabilitu společenského ekosystému.

Česká televize rozhodně nevydává fotografie nějaké africké náboženské slavnosti za všední pařížskou realitu, jak to dělají některé obskurní weby.

Ale věta moderátora typu „Mladík s výkřiky Alláhu akbar zavraždil nožem hlídkující policistku. Motiv jeho činu není znám,“ má ve svém důsledku velmi škodlivý důsledek.

Nebo „Švédsko bývá tradičně považováno za poklidnou zemi. V některých městech s vyšším podílem osob s migrantským pozadím však bývají přestřelky mezi gangy s použitím samopalů a ručních granátů docela časté. V Malmö jich letos bylo už 138.“

A takovýchto slovních perel asi umí každý z nás najít a citovat povícero.

Ne, nemá smysl sestavovat různé seznamy dezinformačních webů. Co má smysl, je pěstovat solidní žurnalistiku. A ve veřejnoprávních médiích mají pracovat primárně lidé schopni zvládat roli nestranného „rozhodčího ve hře“. Ne zapálení aktivisté, co se v roli rozhodčích zapojují do hry na jedné straně.