Dokážeme je ještě zachránit?

Jedná se o jednu z nejvzácnějších kočkovitých šelem na světě. Podle WWF žije  v současnosti ve volné přírodě jen 70 jedinců.... Přežití levhartů mandžuských tedy doslova visí na vlásku. Dokážeme tento druh ještě zachránit?

Levhart mandžuský je jedním z nejohroženějších druhů kočkovitých šelem. Tento poddruh levharta skvrnitého se ve volné přírodě vyskytuje  v oblastech  do 5000 m.n.m. , na pomezí Ruska, Číny a Severní Koreje. 

Od ostatních poddruhů se odlišuje především svou hustou srstí, která je také mnohem světlejší a hunatým ocasem. Stejně jako u irbisů se zde   jedná o přizpůsobení na drsné horské podmínky a mrazy. 

Levhart mandžuský je převážně noční živočich, velmi opatrný a těžko pozorovatelný. Hlavní kořistí této šelmy jsou  jeleni sika, zajíci,divoká prasata, ptáci, hlodavci a bohužel občas i domácí zvířata.

Podle WWF žije ve volné přírodě jen 70 jedinců, z toho 57 v Rusku a 13 na území Severní Koreje. Tito levharti jsou ohroženi nejen úbytkem potravy, kácením lesů či pytláky, ale také nemocemi a nebezpečím příbuzenského křížení, které často vede k úhynu mládat. 

                         Těžko uvěřit, že se u těchto počtů jedná o dobré zprávy.....

 Ještě před pár lety se totiž mluvilo jen o asi 30 zvířatech. Pro zachování druhu by bylo ale nutné, aby stálá populace měla alespoň 100 zvířat a to i nejlépe na minimálně dvou územích. Jinak stačí jedna epidemie nebo velký lesní požár a vše bude ztraceno....

V zoologických zahradách je situace o něco radostnější. Zde žije okolo 200 jedinců, z toho je přibližně 120 čistokrevných a tím vhodných pro další chov a k vytvoření záložní populace. EEP - evropský záchranný a reprodukční program, je veden a koordinován  v londýnské a v moskevské ZOO.  

                                           Jak je tedy můžeme zachránit?

Populace se budou doplnovat  zvířaty ze zoologických zahrad a ze speciálních reprodukčních centrech v Novosibirsku a Moskvě. Jednou z těchto prvních " záchranců " je samička Kitty, narozená 12.10.2005 v ZOO Olomouc, která byla už 26.3. 2007  poslána k reintrodukci do Novosibirska. Z politických důvodů mohou být ale do přírody opět vypuštěny jen jedinci narozeni v rusku, proto budou teprve Kittini potomci, (kteří od malička nebudou mít kontakt s lidmi), moci  volně lovit v oblasti "Primorje"na dálném východě.

Ruské a západní ochranářské skupiny , jako např. WWF, utvořily organizaci s názvem Amur Leopard and Tiger Alliance (ALTA), která se má pokusit levharty a tygry ussurijské, kteří jsou rovněž ohroženi, zachránit. Tato organizace má protipytlácké a protipožární týmy, monitoruje levhartí stopy a jejich pohyb, kompenzuje ztráty, pokud levhart či tygr uloví dobytek, zabývá se šířením osvěty o těchto šelmách na školách, vytváří mediální projekty, spolupodílí se na rozšiřování chráněného území atd. Cílem je zajistit existenci dvou životaschopných populací levhartů.

Uvažuje se také o odběru vajíček a spermatu od geneticky cenných zvířat jak v zoo tak i v přírodě pro jejich uchování a požití v budoucnosti. Vypracování této metodiky by přineslo v chovu mandžuských levhartů mnoho kladů. Využil by se genetický potenciál zvířat v zoo, která již nejsou schopná reprodukce a zároveň by odpadla nutnost importovat zvířata z přírody. Stačilo by odebrat vzorky od zvířat v přírodě a použít je k umělé inseminaci.

K úspěšnému umělému oplodnění u levhartů  už dokonce došlo v roce 2014, a to  u levhartů perských v ZOO Nordhorn v severním  Německu. Spermie byly odebrány kocouru Mahinovi a u samice Scharjah byla před oplodněním  hormony a dokonce i napodobeným "kousnutím do šíje" uměle vyvolaná ovulace. 3.8.2014 se takto narodily dvě zdravé mládata Emil a Elin. 

U nás si můžete tyto nadherné zvířata při troše trpělivosti prohlédnout v Zoo Praha, Olomouc nebo Ustí nad Labem.

Zdroje: WWF, ZOO Praha, ZOO Olomouc, Wikipedia

Levhart mandžuský