Po prázdninové prodlevě se ozývám. Komunální volby jsou za pár týdnů a s rozpaky hledím, koho letos v mém městečku budu volit. Kandiduje deset uskupení tedy 270 lidí, což není zase tak málo.
Vycházím ze svých postojů pravicově orientovaného křesťana. Vynechávám tedy pochopitelně komunisty. Ani sociální demokracii, jejíž vedení radnice poté, co zničilo staletí trvající františkánskou kláštěrní zahradu a vyasfaltovalo ji jako parkoviště (a nyní po pár létech chce toto opět zrušit a vystavět tam budovu divadla), hlasy nedám. Strana Ano také není můj šálek čaje. Zdálo by se tedy na první pohled jednoduché, že budu volit KDU-ČSL, jejímž členem jsem také dlouhá léta byl. Jenomže tato kandidátka ve mně nevzbuzuje díky jejímu leaderovi, předsedovi místní organizace lidovců (m.j. vede kurzy tai-chi, a na jeho adrese je i provozovna reiki) zrovna chuť je volit. Tím spíše, že odložili název své strany a kandidují se Zelenými. Moc aktivní jedince tam také nevidím. Další pravicová strana zoufale postrádá výraznější osobnosti, které by představovaly naději na nějaké konzistentní postoje a tak nakonec nacházím jediného, nemladého, na posledním místě. Jiná pravicová, "proevropská" strana se zase jaksi rozpadla, či co, takže ani nekandiduje, ani její členové nejsou vidět na jiných kandidátkách. Zbývá několik dalších volebních uskupení. Pár důvěryhodných lidí, které znám, tam je. Vybírám, vybírám a s hodně přimhouřenýma očima nakonec docházím k číslu osmnáct. A to nelze říci, že bych se veřejného života stranil, byl jsem pár let obecním zastupitelem a městečko, v němž žiji 46 let znám. Vypadá to tedy tak, že propadne mých dalších devět hlasů. Maně lituji, že volební zákon neumožňuje z mého "voličského konta" dát někomu více hlasů, abych plně využil svůj voličský potenciál. Je to celkem tristní zkušenost, že 28 let od prvních svobodných komunálních voleb, nemám koho volit. Možná, že bída naší velké politky je jen odrazem bídy té politiky "v malém".
