Očkování proti čínskému viru jako rána pro EU?

Nezasadilo naprosté a všeobecné selhání očkování proti viru z komunistické části Číny úder dnešní EU?  

Postupně přes různé strategie v různých zemích, a po dlouhých a kontroversních diskusích virologů, epidemiologů, infekcionistů a klinických lékařů dozrálo obecné povědomí, že jedinou účinnou strategií pro obnovení normálního života bude hromadné očkování. Vakcíny se chystají od jara a bylo tedy spousta času připravit se na okamžik, kdy nude účinná látka k disposici. A ve chvíli, když se už maličkém Erec Israel proočkovalo přes 10% obyvatel, dostáváme pomalu náznaky toho, jak by se vše dalo zorganizovat. Samozřejmě, zaspala naše vláda a budiž ke cti, že ji k pohnutí kostrou popíchl novopečený jihočeský hejtman. Ale problém mají i jiné evropské státy. Oproti USA či Spojenému království EU pokulhává, jak vetchá stařenka. U nás se snaží premiér svalit veškerou vinu na pomalost orgánů unie a čekání na jednotný postup. A o to právě jde, Buď mají všechny evropské unijní státy neschopné vlády a pak jsme v nadmíru těsném spolku s neschopnými, anebo je problém v samotné mechanismu přebyrokratizované unie. Jejího obludně narostlého aparátu s kvantem směrnic pro kdeco, europarlamentu roztomile a nákladně kočujícího mezi Bruselem a Strasbourgem a podivnou předsedkyní komise. Ani jedna z variant není povzbuzující. A neschopnost významněji usnadnit boj s virem i očkovací kolaps usvědčil tuto podobu evropského společenství z neschopnosti řešit závažné problémy (stejně jako před lety problém s invazí nájezdníků). Soudím, že tahle rána nebude pro EU ještě smrtelná, nicméně prozíravé by bylo s pokorou se vrátit před lisabonskou smlouvu, znovu oživit subsidiaritu (aby se co nejvíce věcí řešilo na co nejnižší a lidem nejbližší úrovni) a opustit fantastické a utopické plány na záchranu zeměkoule. Jinak bude britský Brexit inspirací pro další země.