Světlušky

: strach z odmítnutí je horší než odmítnutí samo :) :                                                                                                                                                                                                                                                               

Ať je mi patnáct, sedmnáct anebo dvacet 

dostávám odmítnutí nebo pár facek

a vracet, když je mi přes dvacet

se mi nechce vzpomínkám do pracek

Neházím vinu na svět nebo lidi kolem sebe

ale ze samoty už mě duše často zebe

A kdo by řekl, že mi štěstí uniká

copak chci káru, barák nebo poníka?

Kdo má mi říct jak mám žít a co mám cítit?

světlušky na mou cestou temnotou mi budou svítit

Svět se točí, kroutí, hroutí, mění 

Já před sebe nevidím a za mnou nic není.