Postavme Rudolfinum 21. století

Patřím k zastáncům myšlenky, aby v Praze vznikla nová velká koncertní síň. A nejenom proto, že jsem sám aktivní hudebník. Ty současné, jako je například Rudolfinum, jsou buď kapacitně nedostačující, nebo akusticky nepříliš vyhovující.

Zatím poslední ryze koncertní síň v Praze byla postavena v Obecním domě v roce 1912. Před více než padesáti lety se dokonce konala architektonická soutěž – nový objekt měl stát na náměstí Republiky místo kasáren. V 90. letech chtěli Japonci věnovat nový koncertní sál České filharmonii. Politici to ale tehdy odmítli.

Zhruba před deseti lety vznikl Spolek pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze a před pěti lety koordinační výbor při magistrátu, který vytipoval několik lokalit. Další kroky se ale zatím neudělaly.

Debaty k výstavbě potřebné moderní koncertní síně ale neutichly a nyní jsou stále živější. Navíc se vážně uvažujeme o tom, že by se velký hudební sál mohl propojit i s pořízením nového objektu pro výstavní a sbírkovou instituci. O ni energicky usiluje, a já jeho snažení podporuji, ředitel Národní galerie Jiří Fajt. Mohlo by tak vzniknout, po vzoru stavby z 19. století, Rudolfinum 21. století. V horních patrech by tak mohl být kunsthaus a v suterénních prostorách koncertní sál.

Bylo by hezké, kdybychom v roce 2018 ke sto letům republiky klepli na základní kámen. Ale to je asi velmi naivní představa o tom, jak rychle by to šlo projednat na politické úrovni. Kromě politické shody musíme taky vědět, zda na takový dům budeme mít peníze. Na druhou stranu, když to srovnáme s tím, kolik peněz se už utopilo například v tunelu Blanka, je to spíše otázka vůle, než nedostatku finančních prostředků.

Podoba nové koncertní síně musí vzejít z mezinárodní architektonické soutěže. Uvažuje se o sále pro 1 600 lidí. Měl by mít vynikající akustiku, kterou dnes dělá ve světě jen několik málo firem. Vedle státu by na stavbě měla participovat i Praha, která pro ni musí vyčlenit prostor ve svém širším centru. Otázka financí se netýká jen postavení budovy, ale i jejího provozu. Například nová pařížská filharmonie od architekta Jeana Nouvela za 380 milionů euro, která je v provozu od letošního ledna, hospodaří ročně s 30 miliony euro. Kromě státu – jejího zřizovatele – jí miliony euro dotuje i město.