Areál Klementina, který obývá Národní knihovna ČR, prochází rozsáhlou rekonstrukcí za téměř dvě miliardy. Rozsahem něco podobného se tu ale dělo už mezi světovými válkami. Přibližuje to hodně zajímavá výstava v galerii Klementina. Přijďte se podívat. Expozice je přístupná do 10. května.
Prochází-li návštěvník rozsáhlým areálem Klementina (v metropoli druhý největší po Pražském hradu), nemůže si nepovšimnout jeho stavební různorodosti. Trvalo bezmála 170 let, než byl tento komplex dokončen. Mezi roky 1560 až 1726 vybudoval jezuitský řád Klementinum v rozsahu, ve kterém jej známe dnes. Jeho další stavební vývoj v průběhu následujících dvou století již nepřinesl až na drobnosti, nic výrazného.
K podstatným změnám došlo až po vzniku samostatného československého státu. V letech 1924–1951 proběhla výrazná adaptace areálu Klementina pro potřeby vědeckých knihoven, jejímž autorem byl architekt Ladislav Machoň. Výsledky přestavby v průběhu času mimo jiných dokumentoval i fotoateliér Jaroslava Brunera-Dvořáka. Fotografie dochované ve sbírce historika fotografie Pavla Scheuflera umožňují nyní nahlédnout do spletitého klementinského areálu. Z bohatého archivu Národní knihovny jsme pak do expozice doplnili další materiály, které názorně přibližují jednotlivé etapy a řešení stavebních úprav projektovaných architektem Ladislavem Machoněm.
Prolnutím tří rovin, kterými jsou genius loci Klementina, prostor a jeho proměna architektem a oko fotografa, který tuto proměnu zachytil, vzniká zajímavý pohled na nedávnou historii objektu. Ten patří k nejcharakterističtějším součástem barokní Prahy. Zároveň je aktuální v dnešní době, kdy dochází k dalším změnám v rámci probíhající revitalizace celého areálu.
Garanty nové expozice v galerii NK jsou Zuzana Hochmalová (vedoucí oddělení výstav NK) a Kateřina Hekrdlová (vedoucí archívu NK). Patří jim za ní velký dík a uznání.
