Neziskovky placené USA požadují větší pravomoci než má vláda. Jejich Migrační manifest dává neuvěřitelně výhodné podmínky všem imigrantům, místo aby právě takto pomáhala českým bezdomovcům. "Migrační manifest". Chceme podpořit
kulturní rozmanitost, přispět k rozvoji kultury respektu odpovědnosti a otevřené občanské společnosti, která zajištuje přístup k demokratickým právům všem lidem bez rozdílu. Chceme poukázat na zásady netrestat uprchlíky za neoprávněný vstup na území. Požadujeme, aby při spáchání trestného činu byla aplikována přiměřenost. ČR by měli usilovat o zachování volného pohybu v rámci EU včetně států, které nejsou součástí Schengenu, a podpořily jeho rozšíření i na občany třetích zemí, kteří mají v některém z členských států trvalý pobyt. Pravidla současného imigračního systému EU mnohým pracujícím imigrantům z třetích zemí znemožňují přivést k sobě vlastní rodinu. S každým dlouhodobým pobytem migrantů by mělo být spojeno právo jeho nejbližších. ČR nesmí bránit slučování rodin z důvodu finančních či integračních, např. kvůli neznalosti jazyka. Imigranti často nemají jinou možnost než vstupovat do hostujícího státu bez dokladů. Je neudržitelné, aby okolní země měly několikanásobně víc žadatelů o ochranu na počet obyvatel než ČR. Požadujeme, aby ČR posilovala právní možnosti legálního vstupu žadatelů o mezinárodní ochranu na území ČR. Navrhujeme zvýšení dostupnosti vydávání humanitárních víz na ambasádách evropských států, která by dotyčným umožnila bezpečně doletět do EU. Zřizování detenčních táborů mimo země EU požadujeme za velmi problematické. Zákaz trestání uprchlíků jen za nelegální vstup je v čl. 31 Ženevské smlouvy. Zadržováním uprchlíků je značně ztížen proces následné integrace, nebot dochází k prohloubení prožitých traumat, pocitu odcizení. Uprchlíci by neměli být ubytováni do detenčních zařízení. Omezování osobní svobody by mělo být přístupné jen kvůli kriminalitě. Apriorní kriminalizace uprchlíků je nepřípustná. V rámci azylového řízení není zohlednován jejich psychický stav a prožitá traumata. ČR by se měla aktivně podílet na řešení humanitárních krizí vyšším využitím přímého přesídlení uprchlíků. ČR musí přijmout spoluodpovědnost za růst globální chudoby a sociální nerovnosti. Obce nevyčlenují na integraci cizinců žádné finance. Odpovědnost za integraci přisuzuje migrantům, kteří nejsou vnímáni jako integrální součást společnosti, ale jako ti jiní, kteří se mají adaptovat. Integraci chápeme jako dynamický obousměrný proces vzájemného přizpůsobování se všech obyvatel. Pro úspěšnou migraci je zásadní, aby integrační politika zapojovala všechny obyvatele. a stanovovala jejich vzájemná práva a povinnosti. Kraje by měly podporovat obce ve vytváření lokálních integračních strategií finančně , obsahově a personálně. Integrace by měla být vrácena do gesce ministerstva práce a sociálních věcí. Tím se zajistí oddělení od bezpečnostní politiky a zdůrazní se sociální rozměr integrace. Migranti by měli mít právo hlásit trvalý pobyt na příslušném obecním úřadu. Považujeme za kontraproduktivní vnucovat integraci prostřednictvím neopodstatněného navyšování integračních povinností, hl. v oblasti jazykových či jiných znalostí, které žádný zákon občanům EU nenařizuje. Migrantům s dlouhodobým pobytem by stát měl zjistit takové podmínky, aby byli schopni tuto povinnost splnit. Jako neadekvátní spatřujeme opakované případy odmítnutí udělení státního občanství z důvodu dluhu na zdravotním a sociálním pojištění, který byl už v minulosti splacen. S přibývajícími roky pobytu musí přibývat práva. Za významný integrační prvek považujeme hlavně zavedení postupného rozšiřování politické spoluúčasti pro migranty s trvalým pobytem. Požadujeme legalizaci pobytu osob, které v ČR žijí bez zákonného oprávnění k pobytu. Požadavky na kulturní asimilaci jsou nenaplnitelné. Tato představa o úplné asimilaci zcela brání integraci, neboť jí klade do cesty nesplnitelné a nesmyslné podmínky. Požadavek přizpůsobení se etnicky definované kultuře považujeme za neakceptovatelný. Migranti by měli mít možnost se kriticky vyjadřovat k zákonným úpravám či správě věcí. Dlouhodobě existuje disproporce mezi povinností migrantů z třetích zemí, hl. těch z dlouhodobým pobytem, přispívat do sociálního systému, a možnost z něj čerpat v nepříznivých životních situacích. Vytěsnění ze sociálního systému napomáhá k sociálnímu vyloučení, zvyšuje zranitelnost migrantů, zvyšuje psychickou zátěž. Migranti ze zemí mimo EU bez trvalého pobytu by měly mít právo na čerpání podpory v nezaměstnanosti, aniž by to ohrozilo platnost jejich pobytového oprávnění. Azylanti by měli mít nárok na přiznání důchodu ve výši, která jim zajistí důstojný život ve stáří. Migranti bez přístřeší by měli mít přistup k azylovému ubytování a měli by mít dostupnou zdravotní péči. Školy stále nejsou připraveny na jazykovou a kulturní heterogenitu / různorodost/ žáků, která je vnímána jako překážka pro začlenění, ne jako nedílná součást pluralitní /různorodé/ kulturně heterogenní společnosti. Vzdělání by mělo směřovat k větší otevřenosti pro jazykovou a kulturní různorodost. Na školách by se měl rozvíjet mateřský jazyk přítomných imigrantů, cíleně by se měla oceňovat jazyková a kulturní různorodost. Volební právo by mělo být přiznáno všem migrantům s trvalým pobytem v ČR a rodinným příslušníkům občanů EU s přechodným pobytem. Migrantům musí být umožněno vytvoření poradních orgánů k zastupování usídlených migrantů na místní úrovni. Migraci považujeme za přirozený fenomén. Migrace a nárůst kulturní různorodosti společnosti sebou nesou příležitosti, obohacení, tak i nedorozumění a konflikty. Obracíme se tímto na politickou reprezentaci, odborníky i na veřejnost, aby stanoviska obsažená v Manifestu zohlednili ve svých postojích vůči migrantům a migraci. Věříme, že otevřená diskuse podpoří pozitivní změny v migrační a integrační politice, které z ČR učiní zemi se spravedlivým a předvídatelným imigračním systémem a společností, která umožnuje harmonické soužití lidí různých kultur. Opravdu tomu věříte?
